Buližníková podívaná s vůní kapradin
Skalní útvary patří k velmi oblíbeným přírodním místům. Mnoho lidí jistě zná pískovcovou nádheru Českého ráje nebo Broumovska, každoročně přeplněné až k prasknutí dychtivými návštěvníky a horolezci, málo z nich však navštívilo Tupadelské skály poblíž města Klatovy.
Ani my jsme o nich nevěděli, než jsme vzali do rukou jednu téměř zapomenutou knihu, sepsanou před více než čtyřiceti lety. Objevili jsme místo, jež nás lákalo k bližšímu prozkoumání. Jedním z důvodů byla skutečnost, že nejde o pískovcové, nýbrž buližníkové útvary. Buližník? To slovo v nás spíše vyvolávalo vidinu nějakého lesního skřítka s velkýma očima, ale byli bychom daleko od pravdy. Když se před 600 miliony let ukládaly na dně starohorních moří usazeniny, vytvořila se v místech s velkým množstvím křemene hornina, která s příměsí grafitického pigmentu získala tmavě šedé zabarvení. Její stáří navíc zpevnilo tento kámen natolik, že odolává většině povětrnostních vlivů včetně mrazu.
Tupadelské skály jsou dokonale ukryty pod okolním porostem
Buližníkové skalní útvary v tupadelském lese tvoří souvislý pruh o délce asi čtvrt kilometru. Některé skály jsou spojené, jiné od sebe oddělené. Nejvyšší z nich o výšce 15 metrů se nazývá Kočičí hlava a je určená ke slaňování. Svědčí o tom velké množství skob. Ještě jsme se nezmínili o rozloze tohoto skvostu. Čítá téměř půl hektaru. Zpestřením podívané je i tzv. mechový vodopád, pokrývající velké množství skalních stěn. Nelze přehlédnout i množství rozmanitých druhů kapradin.
Tupadelské skály jsou tvořeny z tzv. Buližníku.
Pokud jste tedy přesyceni místy, kde vám křupe pod nohama písek, zavítejte sem do ponurého lesa, vyvolávajícího dojem, že jste se ocitli v dávno minulých dobách. Pokud se budete držet zelené turistické značky, cestu sem jistě najdete. Nevede sice úplně při skalách, ale oko zkušeného zálesáka jistě zachytí nedaleko usazený kamenný kolos. Stojí za zhlédnutí i malou dávku mrazení v zádech mezi setmělými jehličnany.
