Kde hledat Žižkův kámen?

Dnes možná poodhalíme něco nového ze života slavného husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova (dříve Záluží). Třeba jen to, že jeho památník se nenachází přímo ve vsi toho jména, ale o necelé dva kilometry dále. Koho tedy láká doba husitská, nebo krátká procházka lesem kolem památníku, jistě si udělá na návštěvu čas a rád na Českobudějovicko zavítá.

Památník Jana Žižky z Trocnova, jak se správně nízká budova  a přilehlé pozemky nazývají, vznikal v 60. a 70. letech minulého století. Ve stejnou dobu byla v parku pár set metrů odtud vztyčena obrovská socha od prof. Josefa Malejovského. Jeho velikost symbolicky vyjadřuje význam samotného hrdiny, jenž byl bezesporu nejvýraznější osobností doby husitské. I proto je zde umístěno Muzeum husitského revolučního hnutí.

Po prohlédnutí vnitřních prostor s bohužel ještě zastaralou expozicí, jež ale splnila svůj účel co do vylíčení strastiplného osudu samotného Žižky, který je hlavně v jeho samém počátku zahalen tajemstvím (neví se totiž mnoho o jeho dětství), jsme se odebrali do blízkého okolí. Nejvíce nás lákal tzv. Žižkův kámen, místo údajného narození vojevůdce. Prý se tak událo pod dubem, na jehož místě dnes stojí těžký balvan, zasazený do země rodem Schwarzenbergů v roce 1908.

Cesta pokračuje lesíkem s několika rybníčky, kde se rozkládají dva zemanské dvorce – dvorec strýce Mikše a otce Jana Žižky Řehoře.

Neuvedli jsme, že předpokládaným rokem narození tohoto velikána je rok 1360. Lidé mají rádi senzace, a tak se často ptají na Žižkovy oči. O první prý přišel v dětství (kolem 12 let) při nevinné hře, druhé pozbyl roku 1421 při obléhání západočeského hradu Rabí (Rábí). Jeho smrt se pojí s krátkým onemocněním, jemuž podlehl o tři roky později u města Přibyslavi.