Připomínka trnité cesty za svobodou
Když se řekne Hořice, mnohým z vás se asi vybaví známé plněné trubičky. Dnes je jich už tolik druhů, že se půvab těch původních pomalu vytrácí. Je to stejné, jako když výrobce Margot ochutí tuto dobrůtku cizokrajným ovocem. Začínám si říkat, že pokud to takhle půjde dál, můžeme sejmout z výrobků všechny obaly a vytvořit nové. Bude to méně bolet, než se těšit na něco, co se už jako známá cukrovinka jen „tváří“. To je však mimo náš vliv, takže pojďme raději k naší památce.
V Hořicích v Podkrkonoší v okrese Jičín stojí nad městem krásná kamenná stavba. Je sice nižší, než se předpokládalo, ale i tak poskytuje krásný výhled do okolí. Oficiálně je nazývána Masarykova věž samostatnosti a při jasné viditelnosti odhalí i vrcholky Krkonoš. Její základní kámen byl položen roku 1926, dokonce za přítomnosti samotného prezidenta. Architekt František Blažek, její tvůrce, si přál, aby čněla do výše čtyřiceti metrů, leč rok 1938 a blížící se válka zahubily tyto plány nadobro.
Cesta k Masarykově věži samostatnosti s hvězdářskou kupolí na vrchu
Dostanete se k ní buď autem, nebo můžete využít červenou turistickou značku, vedoucí z náměstí. Ta vás zhruba po dvaceti minutách dovede k cíli. Nejdříve můžete být trochu zmateni, u čeho že se to vlastně nacházíte. Vrchol věže je totiž zakryt hvězdářskou kopulí. Vůbec slovo „zakryt“ je v tomto případě velice ožehavým slovem. V době německé okupace a později za totality komunistických vůdců nebyly očím kolemjdoucích přístupny vlastenecké reliéfy, pokrývající stěny stavby. Musely být schovány za neprostupnou překážkou, aby ničím nepřipomínaly, na co je náš národ právem hrdý.
Památku dnes doplňuje i sousoší s vojenskou tematikou, umístěné před věží. Spolu tak vytvářejí místo, v němž se symbolicky spojuje osud našeho lidu za války i za období komunistické nadvlády. Je důležité připomínat si takové chvíle. I dnešní děti si musí být vědomi, že jejich svoboda musela být vykoupena potem a krví jejich předků. Škoda jen, že pomalu odcházejí poslední pamětníci, kteří jsou živými připomínkami spáchaného bezpráví a krutosti na lidech, kteří se ničím nelišili od nás.
Reliéf na Masarykově věži samosrtatnosti
