S mečem u pasu na hradě Frymburk
Čím více člověk poznává, tím více zjišťuje, že i kdyby sebevíce chtěl, mnoho poznat nestihne. Na jednu stranu je tento poznatek povzbudivý, neboť pocit, že „mám před sebou ještě hodně nového a neprobádaného“, je příjemný. Na druhou stranu se ovšem vtírá myšlenka, že život je příliš krátký na to, aby člověk mohl uskutečnit své sny. Jaký závěr z těchto úvah lze učinit? Určitě jediný – užívat si každého dne, kdy se probudíme zdraví a nadšení pootevřít opět nějaká neznámá vrátka do tajemných končin naší minulosti.
My jsme tentokrát vyjeli za místem, jehož obyvatelům se říká „vařečkáři“ pro jejich pradávné umění vzít do ruky ostrý nůž a vykouzlit nejedno potřebné kuchyňské náčiní. Jde o Nový Hrádek v Podorlicku. Co ovšem vzbudilo naši zvědavost více, byl hrad Frymburk, ležící asi půl kilometru od městečka.
Je to památka ze 14. století, ale někteří historikové vidí jeho vznik už na přelomu 13. a 14. století. Jméno zakladatele není známo. Dnes je zachovaná část věže a obvodové zdi. V první polovině 20. století byly patrné ještě zbytky cimbuří. Po zásahu Bartoně z Dobenína, jenž měl zájem na tom, aby hrad přetrval i pro další pokolení, došlo ke zpevnění zdí a celkové opravě. Přesto sem návštěvníci mohou vstoupit jen na vlastní nebezpečí.
Pokud se sem vydáte, provede vás nádvořím mladý kastelán, žák zdejší základní školy. Přestěhoval se sem s rodiči a společně s nimi je náležitě pyšný na svůj nový domov. Ne, nebydlí na hradě, ale rád se obléká do středověkého hávu a s mečem u pasu každému vypravuje o dalších rodinných záměrech, co se budoucnosti novohrádecké památky týče. Majitele a další nadšence čeká ještě mnoho práce, ale jejich neutuchající zájem jistě povede k žádoucím výsledkům a ke znovuzrození tohoto skvostu. Všem doporučujeme, aby sem vyjeli za poznáním.
Skřítek Frymbulín - náměstí Nového Hrádku
