ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

V době, kdy ve Francii začaly vyrůstat jedny z prvních gotických katedrál, a kdy se v Německu stavěly stavby ještě spíše příbuzné antickému stylu, byla vystavěna bazilika sv. Prokopa v Třebíči, odrážející v sobě celou řadu různých evropských vlivů. Půdorysem se bazilika inspirovala jihoněmeckými stavbami, portál se zase vzhlédl v portále dómu ve Vídni a výzdobě vtiskli podobu Normané. Klenba našla vzor v jihofrancouzských stavebních postupech a centrální okno hlavní apsidy je podobné rozetě v Chartres. Nejen díky tomuto unikátnímu protkání evropských vlivů a architektonickému stylu na rozmezí románského stylu a gotiky byla bazilika sv. Prokopa v Třebíči roku 2003 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Zámek 1, Třebíč
GPS: 49.21731190, 15.87315580
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči map

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči - zajímavosti

V době kolem roku 1220 byla Třebíč a její klášter jednoznačně mocenským i kulturním centrem, a tak z hlavy tehdejšího místního opata vzešla myšlenka vystavět na místě někdejší dřevěné kaple největší moravský kostel. Ke splnění jeho záměru nedošlo přímo doslova - jedná se totiž "pouze" o nejdelší kostel na Moravě.

Základy, severní a jižní kaple, chór, krypta a předsíň je dílem jihofrancouzské huti. Od roku 1241, kdy byla stavba baziliky přerušena, se počala vyvíjet více v gotickém duchu. Průhledy z hlavní lodě mají ještě románský charakter, kdežto okna už jsou více protáhlá. Plastiky, nacházející se ve sloupech v prostorách hlavní apsidy, mají v sobě také leccos z gotického sochařského stylu, a přesto si v sobě uchovávají něco z románské strnulosti.

Stavba byla dokončena v roce 1260 a svému účelu sloužila následující dvě století, až do roku 1462, kdy byla vypálena. Třebíčský klášter postupně upadal a počátkem 15. století odešli odsud i poslední mniši a kostel se začal využívat pro světské účely. Byl zde zřízen pivovar, konírna, prádelna a zámecká kuchyně.

Slávu třebíčské bazilice navrátili v 17. století až Valdštejnové, kteří povolali architekta Maxmiliána Kaňku, který vypracoval barokní gotizující klenbu specifického vzhledu. Od té doby až dodnes bazilika slouží svému původnímu účelu.

Ve zdejší opatské kapli se zachovaly druhé nejstarší fresky na území Moravy, pokrývající celý její prostor. V dřívějšku tyto malby zdobily prostor celé baziliky, ale do současné doby se bohužel nedochovaly.

Nejzachovalejší částí baziliky je krypta, sloužící coby pohřebiště zakladatelům kláštera a zdejších mnichů. Prostor má své specifické kouzlo díky padesáti sloupům, podepírajícím strop, které jsou dekorovány hlavicemi s rostlinným ornamentem, obličeji lidí a zvířat. Každý sloup je jedinečný a originální.

V současné době je bazilika sv. Prokopa v určenou dobu otevřena veřejnosti.

 

Autor: Andrea Štyndlová