Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

V místech dnešního kostela sv. Petra a Pavla stával od počátku 12. století menší románský tribunový kostelík sv. Michala. Během 13. století k němu byl přistavěn presbytář a ve 14. století pak vznikla trojlodní síň a byla vystavěna kaple Panny Marie Bolestné. Věž byla ke kostelu přistavěna až ke konci 15. století.

Kostel prodělal řadu přestaveb, a to zejména po požárech roku 1452 a 1522, které kostel značně poškodily. Současnou podobu vtiskla kostelu přestavba vedená Kamilem Hilbertem z let 1910-1911. Během této rekonstrukce byly v zazděném výklenku v místech podvěžní kaple objeveny lidské ostatky, které pravděpodobně patří Janu Žižkovi z Trocnova.

V současné době má kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi trojlodní síň a polygonálně zakončený presbytář. Dominantou kostela je věž. V místech současné sakristie se nachází zbytky původního románského kostelíka a původní románský portál datovaný do roku 1130. V portálu kostela je umístěn reliéf obou světců, kterým je kostel zasvěcen, vytvořený Stanislavem Suchardou a na místo vloženým během regotizace kostela. Nad hlavní lodí se pne síťová klenba, nad bočními loděmi a presbytářem pak najdeme křížové klenby, které v presbyteriu nesou hrušková žebra.  Okna v hlavní lodi a presbytáři mají hrotitý tvar s kružbami.

V interiéru je k vidění také kamenná kropenka z období renesance a cínová křtitelnice z 1. poloviny 16. století. Zbytek vybavení kostela je z drtivé většiny novogotický.

Na stěnách v interiéru kostela se zachovaly zbytky renesančních fresek, hlavní oltář z konce 18. století nese sochy sv. Šimona a sv. Ondřeje a v ústředí se nachází obraz sv. Petra a Pavla. Kromě toho můžeme uvnitř i venku narazit na 37 kamenných náhrobků, pocházejících ze 16. až 18. století.

Autor: Andrea Štyndlová