Valeč (zámek)

Právě za jeho držení byl hrad pravděpodobně také upraven v duchu pozdní gotiky a v roce 1514 získala Valeč na jeho žádost od Vladislava II. městská práva.

Zdejší zámek je poprvé zmiňován roku 1526, ovšem není zcela jisté, zda se jednalo skutečně o zámek jako takový, jelikož v té době bylo obvyklé, že se za zámek běžně označoval také hrad. Poté, co Jan Kyšperský z Vřesovic zemřel roku 1526 v bitvě u Moháče, prodali jeho potomkové panství Hugovi z Leisnecku.

V roce 1538 zdejší panství přešlo díky sňatku do rukou Viléma Hasištejnského z Lobkovic a po něm ho pak roku 1570 odkoupil Kryštof Štampach ze Štampachu. Renesanční úpravy provedl až jeho syn, Václav Štampach ze Štampachu. Protože se účastnil stavovského povstání, byl mu zámek v roce 1622 zabaven a on sám byl nucený uprchnout ze země. V tehdejší době bylo panství vydrancované a značně zpustlé.

V roce 1623 si Valečské panství odkoupila Barbora Štampachová z Poutnova, která byla katolička a bylo jí povoleno vrátit se do země. Její vnuk, Jan Kryštof Kager, svobodný pán ze Štampachu, který Valeč vlastnil od roku 1694, se zasloužil o velkolepou přestavbu zámku a celého panství za účasti významných architektů a umělců. Autory projektu přestavby v barokním duchu byli Francesco Barelli a Giovanni Antonio Bianno Rossa.

Poté, co Jan Kryštof Kager zemřel, stal se majitelem zámku jeho synovec, Jan Ferdinand Kager z Globenu, který s přestavbami pokračoval. Poté se majitelé zdejšího panství poměrně často střídali a posledním, kdo jej vlastnil ještě před zestátněním, byl Dr. Jan Larisch-Monnich, který zámek koupil v roce 1937 a po válce mu byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován.

Po druhé světové válce zámek sloužil coby sanatorium pro válečné veterány, během 50. let byl využíván jako útočiště pro korejské děti a poté jako dětský domov. Roku 1976 zámek stihl požár, který jej značně poškodil a koncem roku 2008 zámek koupil Bronislav Vala, který zde provedl generální rekonstrukci.

Autor: Andrea Štyndlová