Svinaře (zámek)

Zámek je součástí areálu, stejně jako sýpka, obytný dům, chlévy, hospodářská budova, stodola, lihovar a druhý obytný dům. Celý komplex budov je půdorysně rozložen do tvaru písmene U, obklopujících ústřední dvůr. Ze západní a severozápadní části k areálu přiléhá zámecký park s kamenným mostem.

V místech současného zámku dříve stála tvrz, a to přibližně od první poloviny 14. století do počátku 16. století, kdy ji majitelé přestali využívat. Výstavba zámku a rozsáhlé zahrady s parkem proběhla až v roce 1766 za Antonína Maschka z Maasburgu. Jednalo se o běžnou patrovou budovu o sedmi osách a rozměrech 24 x 12 m se středním trojosým rizalitem v západním průčelí. Dominantou je polygonální věžička zakončená stanovou stříškou a korouhví s nápisem AMV1766. Hlavní vchod s erbem majitele zámku byl umístěn ze dvora. Takovou podobu si zámek zachoval až do konce 19. století.

Poté se novými majiteli stali Bachofenové z Echtu, kteří zámek také upravovali. Z jižní strany přistavěli 7 m dlouhou budovu s osmibokým arkýřem se stanovou stříškou, nad kterou se tyčí korouhev s nápisem BzE1890, značící dobu výstavby. Při severní straně tehdy vznikla také patrová budova obdélníkového půdorysu, do níž lze vstoupit ze západní strany dvěma arkádovými oblouky. V budově se nacházela přípravna a kuchyně s ručním nákladním výtahem a schodištěm do patra.

Poté svinařský zámek vlastnili Kahlerové, za jejichž vlastnictví k žádné významné přístavbě nedošlo. V roce 1938 byli tito majitelé donuceni z Československa uprchnout před nacisty a zámek se stal majetkem pražského gestapa.

Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a roku 1950 přidělen Cementárnám v Berouně, načež následovala snad vůbec nejtesknější etapa zámku Svinaře. Zámek sloužil jako hospodářský dvůr, byty a pro zemědělskou výrobu. Do rekonstrukce a potřebných úprav zámku nikdo neinvestoval, a tak postupně chátral a upadal do žalostného stavu.

Od roku 2003 je majitelem zámku Svinaře Ing. Jiří Nosek, který budovy postupně rekonstruuje.

Autor: Andrea Štyndlová