Točník (hrad)
Podíváte-li se na hrad Točník a jeho okolí, uvidíte, že stojí na zvláštním místě – na skále velice blízko dolního hradu Žebrák. Vzniklo tak nejzachovalejší souhradí u nás. Zajímáte-li se o hrady, rozhodně byste Točník neměli vynechat – jedná se o unikátní stavbu, která má velice blízko k zámku. Kromě hradu samotného můžete obdivovat i jeho dominantní postavení v krajině a úchvatný rozhled po dalekém okolí.
Užitečné informace pro návštěvníky
Točník (hrad) - zajímavosti
Co si na Točníku můžete prohlédnout?
Kromě jednotlivých hradních prostor Vám Točník nabízí i ojedinělou expozici – přehled typů hradů v Čechách a na Moravě. Model hradu Točník slouží jako ukázka přechodu od hradu k zámku. K reprezentaci sloužil heraldický vlys s deseti štíty, který je umístěn nad západním vjezdem. Je zde erb římského císaře, českého krále, markraběte moravského, hraběte lucemburského a šesti dalších knížat. Ohromí Vás i funkční replika středověkého jeřábu, poháněného lidskou silou. Replika byla vyrobena dobovými technologiemi. Replika posloužila k opravě krovů hradu a nyní funguje jako exponát.
Útočiště Václava IV.
Václav IV. toužil po pohodlném, současně bezpečném, ale přesto honosnějším reprezentativním sídle. Po požáru hradu Žebrák, který stejně nebylo možno rozšiřovat, dal přednost vybudování nového hradu – a tak vznikl na konci 14. století hrad Točník. Bezpečí, možnost lovu a také zemská stezka do Norimberka v těsné blízkosti poskytovaly Václavovi více bezpečí a pohodlí, než pobyt v Praze. V době husitských válek sloužil hrad jako zástava, byl husity obléhán, ale nebyl dobyt. Vlastníci hradu se střídali, v 16. století byla provedena renesanční přestavba a vyhloubena studna. V době třicetileté války byl hrad opuštěn a začal výrazně chátrat. V dvacátém století prodali majitelé hrady Točník i Žebrák klubu československých turistů, dnes jsou hrady majetkem státu.
I na Točníku se zjevovala bílá paní
Máte rádi pověsti o bílých paních? I na hradbách Točníku bylo možno vidět bílou postavu. Jednou oslovila sedláka, který pracoval na poli, a požádala ho o vysvobození. Jeho úkolem bylo dojít do Prahy a v Chrámu sv. Víta nechat za bílou paní sloužit mši. Peníze na mši musel po cestě vyžebrat. Sedlák vše podnikl, jak bílá paní žádala. Bílá paní byla vysvobozena a sedlákovi potomci ochraňovali modlitební knihy, které měl jejich předek v Praze a na nichž byl otisk ruky bílé paní z Točníka.
Autor: Helena Syslová