Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně Na Pomezí byly objeveny v letech 1934 – 1936 díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu. V roce 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která je hluboká 70 m. Protože ale byla volně přístupná, byla její krápníková výzdoba značně poškozená vandaly. Na Rasovnu navazují další menší jeskyně Netopýrka, Komínová nebo Liščí díra. Celý komplex byl zpřístupněn v roce 1950. V letech 2004 – 2005 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, díky níž byly obnoveny chodníky, obměněna elektroinstalace a došlo k odvezení zeminy z bočních chodeb.

Celý komplex dosahuje délky 1320 m, ze kterých je 450 m upraveno a 390 m je zpřístupněno pro veřejnost.

Ostatní prostory není možné zpřístupnit kvůli velké členitosti a náročnosti terénu.
Jeskyně pochází z krasové oblasti vytvořené v masivu krystalických vápenců devonského stáří. Vznikla díky korozní a erozní činnosti vody, která sem prosakovala. Jsou pro ni typické dlouhé, úzké a vysoké chodby, které se rozšiřují ve větší dómy. Můžete zde naleznout bohatou krápníkovou výzdobu, konkrétně stalaktity, stalagnáty, sintrové vodopády, záclonky, jezírka s jeskynními perlami a drobná brčka. Největším stalagnátem je Maják, který měří 2,5 m. Pro jeskyně na Pomezí jsou typické mohutné sintrové náteky a velké stalaktity srdcovitého tvaru. Od roku 1965 jsou krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou národní přírodní památkou. V podzemí panuje stálá teplota 7,7 °C a vlhkost vzduchu dosahuje 99%.

Na území přírodní památky roste nepůvodní smrkový les, ale také ohrožené druhy rostlin, Mezi ty nejvýznamnější patří sleziník zelený, vstavač mužský, hořec brvitý nebo vemeník dvoulistý. Jako své zimoviště si jeskyně Na Pomezí vybral vrápenec malý nebo netopýr velký. Dobře se tu daří i pavoukům.

Autor: Marie Bukovinská