Zbořený Kostelec (zřícenina)
Na místě, kde se setkává Kamenický potok s řekou Sázavou, můžete navštívit tajemnou zříceninu královského hradu zbořený Kostelec. Zřícenina je součástí přírodní rezervace a je volně přístupná. Zříceninu v minulosti navštěvovali umělci, historici i romantici, například Karel Hynek Mácha při své cestě Posázavím. Nyní máte jedinečnou příležitost navštívit tuto zříceninu i Vy, odpočinout si, rozhlédnout se po krajině a užívat si klidných chvil v neposkvrněné přírodě.
Užitečné informace pro návštěvníky
Zbořený Kostelec (zřícenina) - zajímavosti
Dominantou byla vysunutá věž
Zbořený Kostelec býval výstavním královským hradem. Dnes si můžete prohlédnout jen zbytky jeho částí - okrouhlé předsunuté věže a zdi s pilíři, trosky paláce, které sahají do výše prvního patra a také zbytky brány. Původní účel hradu jako šlechtické rezidence se přestavbami měnil, byly přidávány obranné prvky a hrad se postupně stával pevností sloužící vojenským účelům. Přes všechno opevňování byl dobyt a pobořen vojskem Jiřího z Poděbrad.
Počátky hradu nejsou doloženy
Hrad pochází pravděpodobně ze 14. století a původně se jmenoval Kostelec na d Sázavou. Jeho zakladatelem byl nejspíše Václav II. Královský hrad býval podle potřeby zastavován a byl dokonce sídlem loupeživého rytíře. Několikrát byl dobyt a obnovován, definitivní konec pro hrad znamenalo pokoření a zničení královským vojskem v 15. století. Od té doby se hrad jmenuje Zbořený Kostelec.
Pověst vypráví o milencích z hradu
Máte-li rádi romantické pověsti, hrad Zbořený Kostelec Vám jich může nabídnout hned několik. Hradní pán si na založení vinice povolal odborníka ze zahraničí. Byl jím hezký mladík Dio. Svou práci vykonával řádně, pán byl spokojen, a tak byl mladík pozván na místní slavnost. Zde se zamiloval do dívky, která však měla být nevěstou synovce hradního pána. Dio a dívka prožili jen jedinou společnou noc. Byli dopadeni a Dio byl zabit. Dívka si sice vzala synovce hradního pána, ale brzy zemřela. Keř vinné révy, na kterém zůstal její závoj, uschl a na tom místě už nikdy jiný nevyrostl.
Autor: Helena Syslová