ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Nová Bystřice (zámek)

Několik málo kilometrů směrem na jihovýchod od Jindřichova Hradce leží město Nová Bystřice, ve které najdeme plno historicky zajímavých objektů, nicméně my se zaměříme na zdejší zámek, který je na dohled přímo z Bystřického náměstí.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Mírové nám. 1, Nová Bystřice
GPS: 49.01970000, 15.10452220
Nová Bystřice (zámek) map

Nová Bystřice (zámek) - zajímavosti

Zámek Nová Bystřice byl vystavěn v místech, kde původně stával gotický hrad ze 13. století. Mezi lety 1602 až 1615 byl majitelem zdejšího panství Radslav Kinski ze Vchynic a Tetova, který budovu nechal kompletně přestavět a obnovit poté, co ji roku 1607 značně poničil požár. Na obnově se podíleli především lombardští mistři a probíhala v letech 1610 až 1611.

Kompletně opravený zámek byl pak Radslavem Kinskim v roce 1615 prodán Lucii Ottilii Slavatové z Hradce. Už v roce 1651 ale zámek znovu poničil požár, a tak byl Adamem Paulem Slavatou znovu vystavěn.

Během 17. století byl interiér dekorován nástěnnými malbami a k bývalé věži byl přistavěn byt zámeckého správce. Za doby, kdy byl majitelem Bystřického panství Jan Jiří Jáchym Slavata, byl zámek honosně zařízeným sídlem s řadou cenných uměleckých děl. Další požár ho však stihl roku 1691 a po něm byl opět znova vystavěn. Následující požár na sebe opět nenechal čekat příliš dlouho, ovšem tentokrát, v roce 1774, neměla hraběnka Marie z Trautmannsdorfu dostatek financí na jeho kompletní obnovu, a tak druhé patro zůstalo neobydlené.

V roce 1810, když byl majitelem zámku František Loubal, bylo v neobydleném patře vytrháno železo za účelem výstavby nově zřízených hamrů, ovšem konstrukce tím byla značně narušena a v roce 1843 bylo patro sneseno úplně.

Od roku 1909 bystřický zámek vlastnil Žid Bruno Kern, kterému byl roku 1945 zestátněn a poté zámek s každým dalším rokem chátral. Financí na opravu se nedostávalo ani po roce 1989 a v současné době je v rukou soukromého majitele a veřejnosti je přístupný pouze příležitostně.

 

Autor: Andrea Štyndlová