Kunštát (zámek)
Na severu Jihomoravského kraje, na výšině nad stejnojmenným městem, se vypíná zámek Kunštát. Jde vlastně o jeden z nejstarších hradů u nás, který byl později přestavěný na dnešní zámek. První písemné zmínky o něm se datují do roku 1279 a jsou spjaty s osobou Kuny ze Zbraslavi a Kunštátu, jenž byl příslušníkem významného moravského rodu. Ovšem podle románských prvků na stavbě začal nejspíš hrad budovat už někdy v první polovině 13. století jeho otec Gerhard ze Zbraslavi. Rod Kunštátů držel hrad ve svém vlastnictví a postupně ho rozšiřoval až do roku 1521, kdy ho koupil Vilém z Poděbrad. O osm let později hrad získal Jan Černický z Kácova. Ten ihned započal s velkou přestavbou, protože hrad už nevyhovoval nárokům životního stylu šlechty. Postupně tak vznikla podoba raně renesančního zámku. Přestavbu poté dokončili ještě jeho synové Vilém a Arnošt.
Užitečné informace pro návštěvníky
Kunštát (zámek) - zajímavosti
Od roku 1680 zámek procházel další rozsáhlou přestavbou pod taktovkou nového majitele, hraběte Kašpara Fridricha z Lamberga. Byly výškově zarovnány všechny tři křídla budovy, upraveny fasády, přistavěna nádvorní patrová chodba a pozměněn interiér. Budova tak získala dnešní půdorys a tvar a stalo se z ní opravdu reprezentativní sídlo. Avšak s přestavbami ještě nebyl úplně konec. Na přelomu 18. a 19. století nechali zámek empírově upravit svobodní páni z Hornichsové z Wolfswarffenu. Posledními majiteli zámku byli hrabata Coudenhove-Hornischové, v roce 1948 byl poté zámek zestátněn a sloužil například jako depozitář Moravského zemského archivu v Brně. V roce 2005 mohl být po nezbytných stavebních úpravách zámek otevřen veřejnosti a od té doby se těší oblibě.
Prohlídkový okruh zámku trvá zhruba hodinu a obsahuje dvě patra jižního hraběcího křídla. Ukazuje interiér v podobě, v jaké ho využívali poslední šlechtičtí majitelé. V zámeckém kvelbu Dřevník se pořádají různé výstavy a podobné akce. Tento prostor s renesanční a barokní klenbou dříve sloužil jako skladiště otopu do zámeckých kamen a krbů.
Zámecká Květná zahrada byla zbudována v polovině 16. století na místě zavezeného hradního příkopu. V 50. letech 19. století prošla úpravou, kdy původní salla terena na jižní straně byla nahrazena novogotickým altánem s věží. Uprostřed zahrady byl také vyhlouben bazén s litinovou sochou rybářky. Přímo do reprezentativních prostor zámku se ze zahrady šlechta dostala po dvouramenném litinovém schodišti s terasou. Průčelí zámku schodiště zdobí už od roku 1800.
Také v okolí zámku Kunštát je několik zajímavých staveb či krajinářských prvků, o kterých se dozvíte více díky informačním tabulím ve stylu naučné stezky. Jednou z takových zajímavostí je například Psí hřbitov, založený v roce 1890. Stojí na něm celkem 16 pomníčků, na dvanácti z nich jsou dodnes čitelná jména a letopočty. Na pěknou procházku se můžete vydat spletí cest a pěšin v zámecké oboře, která je s historií zámku neodmyslitelně spjata. S parkovou úpravou obory z 19. století souvisí i podoba východní strany kopce, kde se nachází zajímavý terasovitý park, takzvaná Habrůvka.
Autor: Martina Limbergová