Bučovice (zámek)
Bučovický zámek představuje zcela jedinečný příklad renesanční architektury v České republice. Unikátní je především manýristická výzdoba v interiérech zámku a kamenná kašna na zámeckém arkádovém nádvoří, tvořeném devadesáti sloupy s bohatou reliéfní výzdobou, čítající na 540 erbů, válečných motivů, maskaronů, hudebních nástrojů či fantastických zvířat a bytostí.
Užitečné informace pro návštěvníky
Bučovice (zámek) - zajímavosti
U zrodu zámku, kterému se přezdívá "perla Moravy", stál stavebník Jan Šembera z Boskovic. Území, na kterém zámek stojí, je uměle upraveno a vymezeno zdmi s bastiony v nárožích. Terén původně obklopoval vodní příkop, který se z části zachoval společně s předzámčím, zámkem a okrasnou zahradou, která prošla úpravami v 60. letech minulého století.
Architektonickou koncepci a výzdobu zpracoval Jacopo Strada, který působil také v Praze a ve Vídni, a jehož plány pak uskutečnili italští (nebo v Itálii proškolení) umělci, a to mezi lety 1575 - 1584.
Nejen architektura samotná je tím, co z bučovického zámku vytváří ojedinělé dílo. Také umělecky náročně dekorované místnosti, malované a štukové ornamenty, výjevy z antické mytologie a starověkých dějin působí okázale a jedinečně. Například Zaječí sál je na stropě dekorován nástěnnou malbou, zachycující svět, v němž zvířata jednají jako lidé. V zámecké kapli naopak najdete církevní výjevy, zachycující život Panny Marie a Krista. Pozoruhodné sochařské dílo, znázorňující figuru Baccha, najdeme pak na nádvoří zámku.
V roce 1597, poté, co Jan Šembera zemřel, stala se dalším vlastníkem zámku v Bučovicích jeho dcera Kateřina, manželka Maxmiliána z Lichtenštejna. V současné době je zámek státní.
Autor: Andrea Štyndlová