Vranov nad Dyjí (zámek)

Prohlédněte si bydlení 18. a 19. století

Jako návštěvníci zámku si můžete prohlédnout barokní sál předků, který vznikl na místě původní kaple. Výzdoba v antickém duchu Vás jistě ohromí. Místo kaple byl postaven barokní kostel. Ve více než dvaceti místnostech se můžete seznámit s tím, jak se bydlelo na Vranově v 18. a 19. století. Expozice je věnována i továrně na kameninu, která byla svou výrobou proslulá jak doma, tak za hranicemi.

O Vranovu je zmínka v Kosmově kronice

Zámek Vranov nad Dyjí byl přestaven z původního románskogotického hradu, o kterém jsou zachovány zmínky už z roku 1100 v Kosmově kronice. Měl původně sloužit k obraně jižní hranice země. Původně královský hrad se později stal majetkem různých šlechtických rodů. Zámek byl poškozen za třicetileté války Švédy a zcela zničen požárem v r. 1665. Tehdejší majitelé postavili sál předků, který měl být dominantou krajiny, a vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. V 18. století byly vybudovány další budovy dvora. Polští majitelé si zámek podrželi do 2. světové války, pak se stal majetkem státu.

K Vranovu patří pověst o Kočičím údolí

Vranovský pán měl syna, který se bál koček. Jeho otec nechal všechny kočky v okolí vyhubit. Zabity byly i kočky čarodějnice, která žila pod dubem u jezera. Čarodějnice slíbila pánovi pomstu. Když pán vyrazil do boje, zůstal jeho synek doma. Čarodějnice vyčarovala u jezera víly a hocha k jezeru vylákala. Tam ho pak stáhla do vody a utopila. Hradní pán svého synka hledal a uhodil i na čarodějnici. Ta mu se smíchem ukázala, co se stalo. Hradní pán čarodějnici zajal a nechal ji mučit a popravit. Brzy však sám onemocněl a zemřel. Hrad začal chátrat, vyschlo i jezero a v tom místě se v den výročí smrti syna hradního pána ozývalo kočičí mňoukání a smích čarodějnice.

Autor: Helena Syslová