ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Jaroměřice (zámek)

Vydejte se s námi na nejnavštěvovanější památku Vysočiny, na nejmohutnější stavbu 1. poloviny 18. století v Evropě. Na symbol města Jaroměřice nad Rokytnou, na zámek Jaroměřice.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: náměstí Míru 1, Jaroměřice nad Rokytnou
GPS: 49.09381890, 15.89225580
Jaroměřice (zámek) map

Jaroměřice (zámek) - zajímavosti

Zámek stojí na místě středověké tvrze, na skále dříve chráněné bažinami. Přestavbu tvrze na zámek v renesančním duchu započal Ludvík Meziříčský. Následně byl rodem Questenberků přebudován do barokní podoby a současně vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. Park pokračuje i na druhé straně říčky Rokytné, ale tentokrát ve stylu anglickém. Zámek je vrcholem baroka, nechybí zde taneční sál, lázně ani palácová hala s arkádami do zahrady… Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle bývalých funkcí a navráceny původním účelům. Je zde také výstava hudebních nástrojů a věcí s hudbou souvisejících, jako připomínka hudebního života na zámku.

Při prohlídce zámku navštívíte mnoho barokně zařízených místností a salónků, taneční sál, římské lázně, zámeckou portrétní obrazárnu a také chrám sv. Markéty.

A co by to bylo za zámek, když by neměl svůj sklep. Ten zdejší se používal především k uskladnění vína, protože hrabě Jan Adam z Questenbergu byl jeho milovníkem. Míval zde víno tokajské, ale i vlastní víno z Rapoltenkirchenu, z nedalekého Dolního Rakouska. Po odchodu šlechty zůstaly sklepy prázdné. Nyní jsou po rekonstrukci a pronajímají se ke konání společenských akcí.

Zámek Jaroměřice i zámecký park se hojně využívá ke konání různých kulturních akcí, z nichž nejvýznamnější je Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.

Nedaleko zámku můžete navštívit špitál s kaplí sv. Kateřiny, kapli sv. Josefa, sloup Nejsvětější Trojice se sochami sv. Karla Borrmejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána. Prohlédnout si můžete také muzeum Otokara Březiny, které bylo zřízeno v domě, kde až do své smrti bydlel. Naleznete zde expozici uměleckých děl a osobních předmětů básníka.

Autor: Marie Bukovinská