Vrchlabí (zámek)
Přímo v srdci města Vrchlabí, poblíž náměstí, najdeme půvabný renesanční zámek, zasazený do zámeckého parku, zkrášleného umělými jezírky. Za zmínku bezesporu stojí nejen jeho historie a architektura, ale především také fakt, že se jedná o jednu z nejkrásnějších světských staveb renesančního období na území Čech.
Užitečné informace pro návštěvníky
Vrchlabí (zámek) - zajímavosti
V místech poblíž současného zámku stávala od roku 1525 tvrz, konkrétně s největší pravděpodobností v místech dnešního rybníčku. V roce 1533 byl majitelem vrchlabského panství Kryštof z Gensdorfu, který zanedlouho začal se stavbou zámku, který byl dokončen roku 1546. Jednalo se o obdélníkovou budovu s majestátní vstupní síní a původní stará tvrz od vybudování zámku už sloužila pouze pro hospodářské účely.
Roku 1575 zámek ve Vrchlabí stihl požár a po něm následovala spíše jen provizorní oprava. Současnou podobu zámku vtiskla pozdně renesanční úprava, provedená v letech 1605 až 1614 z iniciativy Viléma Miřkovského ze Stropčic. Díky úpravě zámek získal nárožní věže a celkově se stavba rozšířila. V pobělohorském období bylo současnému majiteli vrchlabské panství zkonfiskováno a stalo se součástí Valdštejnova frýdlantského vévodství.
Po smrti Albrechta z Valdštejna se majitelem zámku stal Rudolf Morzin a po něm pak Pavel Morzin, který roku 1684 inicioval další opravu zámku a vybudování zámecké kaple. Od roku 1791 mají zámek Vrchlabí v držení Černínové, kteří ho roku 1820 nechali upravit včetně okolí, přičemž byly odstraněny opevňovací prvky. Projektantem přestavby, která proběhla na přelomu 19. a 20. století, byl Josef Schulz.
Černínové zámek ve Vrchlabí prodali během první světové války a od té doby sloužil administrativním účelům. Po roce 1945 byl zestátněn a v současnosti se zde nacházejí kanceláře Městského úřadu je zde také sídlo Krkonošského národního parku. Zámecké prostory nejsou veřejnosti přístupné.
Autor: Andrea Štyndlová