Bezdružice (zámek)
Malebnou polohu na návrší při západní straně náměstí v obci Bezdružice zaujímá stejnojmenný barokní zámek, který je vidět už z dalekého okolí.
Užitečné informace pro návštěvníky
Bezdružice (zámek) - zajímavosti
V místech, kde dnes zámek najdeme, stával kdysi menší středověký hrad z konce 13. století, který se během 16. století dočkal částečné přestavby v renesančním duchu. Při vyslovení názvu obce Bezdružice vám možná vytane na mysli postava významného českého humanisty Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, jehož život ukončila poprava na Staroměstském náměstí v roce 1621. Bušek z Bezdružic, který byl předchůdcem tohoto rodu, zámek vlastnil mezi lety 1360 až 1379.
Pravděpodobně během 14. a 15. století byla k nádvoří přistavěna dvě křídla gotických budov, která se zachovala do současné doby. Zámek Bezdružice je bezesporu zářným příkladem četných architektonických úprav, a tak se na současné podobě zámku podepsaly snad všechny umělecké slohy, vyjma románského.
Také majitelé zámku se střídali poměrně často. Byli jimi například Švamberkové nebo rod Elpognárů. V období renesance byl zámek vypálen švédskými vojsky a už roku 1711 se historické prameny o zámku zmiňují jako o zpustlém. V tomtéž roce byly zahájeny jeho přestavby, během kterých byl starý, goticko-renesanční objekt stržen, a jeho část pak využita k výstavbě nového objektu, pojatého v barokním duchu.
Nejzásadnější přestavbou v barokním pojetí zámek prošel mezi roky 1772 až 1776, v době, kdy jej vlastnil kníže Karel Tomáš Löwenstein. Dá se říci, že současná podoba zámku pochází právě z období téhle přestavby. Rod Löwensteinů zámek Bezdružice vlastnil až do konce druhé světové války. Roku 1952 přešel zámek do vlastnictví ČKD Praha, a byl upraven pro rekreační využití.
V současné době je zámek Bezdružice přístupný veřejnosti a ke shlédnutí nabízí například rytířský sál, zámeckou kapli a další interiéry. Zámek je také sídlem muzea tvorby předních českých sklářských umělců a naprostým unikátem je zde skleněný betlém, jehož autorem je výtvarník Jaromír Rybák. V rámci tohoto motivu se jedná o největší skleněnou plastiku na světě.
Autor: Andrea Štyndlová