Budyně nad Ohří (hrad)
Na jih od Litoměřic a směrem na západ od Roudnice nad Labem najdeme původně gotický královský hrad, který později prošel renesanční přestavbou. V těchto místech už ve 12. století stávala osada s knížecím dvorcem a opevněnou tvrzí, přičemž jejich přirozenou obranu tvořila řeka Ohře.
Užitečné informace pro návštěvníky
Budyně nad Ohří (hrad) - zajímavosti
První zmínka o gotickém hradu pochází ze 13. století. Jednalo se o vodní hrad coby součást zdejšího opevnění, který později přešel v majetek Jana Lucemburského. V první polovině 14. století jej po tři následující staletí vlastnili Zajícové z Házmburka a během 14. a 15. století prošel hrad přestavbou a městské opevnění bylo ještě zdokonaleno, což se osvědčilo především za husitských válek a vlády Jiřího z Poděbrad, jehož Zajícové z Házmburka neměli příliš v lásce. Coby opěrný bod katolické strany se hrad Budyně nad Ohří stával terčem častého obléhání a útoků.
V roce 1585 prošel hrad rozsáhlou přestavbou, iniciovanou Janem Zbyňkem Zajícem. Po ní pak hrad získal svou renesanční podobu honosně vybaveného zámku se zahradou a byl také dekorován sgrafity. Renesanční přestavba však byla poněkud nákladnější a Jan Zbyněk se kvůli ní zadlužil a Budyni pak musel roku 1614 prodat Adamovi ze Šternberka.
Během třicetileté a sedmileté války začal zámek pustnout a využívali ho pouze úředníci a hejtman. Později jej vlastnil rod Ditrichštejnů a Herbersteinů. Další rekonstrukcí zámek prošel až mezi roky 1906 až 1911.
Do současnosti se zachovala dispozice se dvěma křídly (z původních čtyř křídel), a to gotickým na západní straně a s hranolovou věží na severní straně. Mezi dochované zajímavosti patří místnosti s mučícími přístroji zdejšího kata, a to i společně s ceníkem za jednotlivé úkony. Interiéry jsou pozdně gotické a renesanční a k vidění jsou v Budyni také renesanční nástěnné malby ve Zlatém sále a alchymistická dílna z období baroka, kde se alchymisté pokoušeli vyrábět zlato.
Autor: Andrea Štyndlová