ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Roudnice nad Labem (zámek)

Mezi lety 1652 až 1684 byl v Roudnici nad Labem vystavěn barokní zámek, a to v místech, kde kdysi stával původní románský hrad, který byl později opraven a rozšířen. Na počátku druhé poloviny 16. století, v době, kdy byl majitelem zdejšího panství Jan Tarnovský z Tarnova, vzniklo východní zámecké křídlo a okrouhlá věž, která na východní křídlo navazuje a tvoří východní zakončení zámku.

Roudnice nad Labem (zámek)

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Očkova 1, Roudnice nad Labem
GPS: 50.42564720, 14.26213530
Roudnice nad Labem (zámek) map

Roudnice nad Labem (zámek) - zajímavosti

Dále stavba areálu pokračovala až za vlastnictví Viléma z Rožmberka roku 1575. Jeho čtvrtou manželkou byla Polyxena z Pernštejna, která se po smrti svého manžela znovu provdala - za Zdeňka Popela z Lobkovic. Rozšíření zámku se uskutečnilo po jejich sňatku, a to konkrétně v podobě výstavby západního křídla zámku, díky kterému celý areál dostal lichoběžníkový půdorys uzavřené koncepce.

Další stavební epocha je spojována s Václavem Eusebiem z Lobkowicz, který v roce 1652 započal zcela radikální přestavbu stávajícího areálu. Italský architekt Pietro Colombo byl pověřen opravou celého areálu, po něm Francesco Caratti měl navrhnout půdorys se čtyřmi křídly, obklopujícími obdélné nádvoří, nicméně jeho dílem jsou pouze přípravné práce a realizace spodních pater ve východním křídle zámku. V jeho práci pak pokračoval Carlo Orsolini a nakonec Antonio Porta, který celou stavbu v roce 1684 dokončil.

Zámek byl velmi hodnotně vybaven a byla zde umístěna také lobkovická knihovna, která od 17. století obsahovala také slavnou sbírku rukopisů Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Kromě toho zde byl také rodový archiv a muzeum s cennými sbírkami, slavná roudnická sbírka obrazů, která spojovala rožmberskou, pernštejnskou a lobkowickou obrazárnu se souborem portrétů jak středoevropských, tak i nizozemských a španělských autorů.

Během druhé světové války byly zámecké prostory využity jako kasárna pro německou armádu a poté pak pro armádu českou. Později zde až do roku 2009 pobývala vojenská konzervatoř. V současné době je zámek otevřen pro veřejnost.

 

Autor: Andrea Štyndlová