Boubínský prales
Pojďte s námi na stezku Boubínského pralesa, kde je příroda v původní, nespoutané podobě, bez zásahů člověka. Smrky zde dosahují výšky až 50 m, ze starých pařezů rostou mladé stromky, kmeny jsou všelijak propletené. Všude je spousta vývratů a tlejících stromů. Země je porostlá mechem a kapradím, jako z pohádky.
Jedinečnost pralesa je v tom, že je oproti hospodářským lesům odolnější. Půda je bohatší na mikroorganismy a tím je výživnější. Roste tu především smrk, buk a jedle. Prales slouží jako přírodní laboratoř, na které jsou patrné změny klimatu.
Původně žili v pralesích vlci, medvědi a rysi, kteří byli přirozeným predátorem pro jeleny, srnce, daňky a další spárkatou zvěř. V současnosti je býložravců desetinásobně více, než dokáže les uživit. Proto také vyrostl na hranici pralesa plot, který by ho měl alespoň trochu ochránit. V osmdesátých letech byl na Šumavě vypuštěn rys ostrovid, který se zde úspěšně množí. Byl zaznamenán i výskyt vlka.
Užitečné informace pro návštěvníky
Boubínský prales - zajímavosti
Vydáte-li se k Boubínské rozhledně, půjdete z Kubovy Hutě po modré, na kterou navazují fialové šipky. Asi po třech kilometrech začne být stezka víc do kopce, povede Vás po kamenech a obnažených kořenech starých stromů. Na vrcholu hory Boubín, měřící 1362 m, stojí rozhledna vysoká 21 m. Za dobrého počasí jsou vidět i alpské vrcholky. Jako připomínka návštěvy Fridricha von Schwarzenberka tu stojí pamětní kámen.
Na cestě z hory Boubín k pralesu minete lovecký zámeček a kapli sv. Huberta. Na několika informačních tabulích se dozvíte více o zdejší krajině, rostlinách i zvířatech. Po proudu Kaplického potoka, který protéká pralesem, je jezírko, vybudované v roce 1836. Do roku 1957 sloužilo jako zásobárna vody pro plavební kanál při těžbě dřeva. Kmeny byly rozštípány na metrové kusy a po vodě se plavili do nedaleké lenorské sklárny. Voda je ale ledová, takže koupání je jen pro velké otužilce.
Autor: Marie Bukovinská