ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Dunajovické kopce

Navštivte národní přírodní památku, která vznikla díky nečinnosti člověka. Při bližším prozkoumání zjistíte, kolik různých a velmi ohrožených druhů rostlin tu roste. Stejně tak se dozvíte i o zvířatech, která si zde našla svůj domov.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: , Dolní Dunajovice
GPS: 48.84897000, 16.55620000
Dunajovické kopce map

Dunajovické kopce - zajímavosti


Dunajovické kopce nejsou významné svojí výškou, v porovnání se sousedními Pavlovskými vrchy se jedná o pár nevýrazných kopečků, jejich nejvyšší bod, Janská hora, dosahuje nadmořské výšky 285 m. Táhnou se mezi jihomoravskými obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí na celkové ploše 107 ha. Jejich úpatí je většinou pokryto vinohrady. Dříve, ještě za války se všude kolem rozkládaly vinohrady, sady a polnosti, ale po válce po odsunu původního obyvatelstva a následné kolektivizaci zemědělství, zůstalo toto místo ležet ladem.  Právě to je důvod, proč byly kopce roku 1990 prohlášeny za chráněné. Během několika desetiletí se totiž na neobdělávaných plochách vytvořila různá společenstva rostlin.


Hřbet kopců je tvořen třetihorními mořskými sedimenty, hlavně jílovci, prachovci a pískovci. Vrchy některých kopců jsou tvořeny stupňovitými terasami s porosty stepního lada. Okolí kopců je obklopeno vinicemi.


Typickými jsou drnové stepi s řadou stepních druhů rostlin. Mezi nejvzácnější patří kriticky ohrožený len chlupatý, srpice karbincolistá i extrémně vzácný pelyněk Pančičův. Naleznete zde i orchidej vstavač vojenský, z křovin pak třemdavu bílou, třešeň křovitou či mandloň nízkou. Území je ohrožené množící se kolonií divokých králíků. Také rozrůstáním invazivních druhů, jako je například trnovník akát. Lada jsou proto udržována i spásáním ovcemi.


Žijí zde vzácné druhy střevlíčků, chráněný výkalník vrubounovitý, z motýlů modrásek vičencový a ostruháček trnkový, z pavouků především slíďák bradavčitý, běžník Embrikův nebo zápřednice jedovatá. Z ptáků si tu své hnízdiště našli pěnice vlašská, slavík obecný, ťuhýk obecný nebo bramborníček černohlavý.

 

Autor: Marie Bukovinská