Rozhledna na Tanvaldském Špičáku

Turistická chata s rozhlednou stojí na Tanvaldském Špičáku od roku 1908. Je umístěna v nadmořské výšce 831 metrů a položena na kopci Tanvaldský Špičák, asi 4 km od Tanvaldu směrem na severozápad a přibližně 12 km od Jablonce nad Nisou směrem na severovýchod.

Věž je celkově vysoká 18 metrů a vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 14 metrů. Uvnitř věže je celkem 69 schodů, vedoucích k vyhlídce. Po jejich zdolání se vám naskytne kruhový výhled na Jizerské hory, Tanvald, Kozákov, Ještěd, Krkonoše, Jablonec nad Nisou a další.

• Na Tanvaldský Špičák můžete dojet autem, a to pokud projedete Albrechticemi směrem nahoru. Jeďte až k požární zbrojnici. Auto je nejlepší zaparkovat poblíž autobusové zastávky a dál jít pěšky po modré turistické značce.
• Další možností je vyjet nahoru lanovkou z Albrechtic.
• Pokud jdete pěšky, od rozcestníku v Albrechticích vede modrá turistická značka. Od ZŠ Buková nad Jizerou vede zelená a tato cesta je dlouhá asi 3 km. Stejně dlouhá je i modře značená cesta, vedoucí od ZŠ Smržovka.

V období 19. století byl vrchol Tanvaldského Špičáku rozdělen na několik úzkých pruhů parcel, přičemž každý z nich vlastnil jiný majitel. K vrcholu vedlo jen několik pěšinek, které byly však turisty dosti využívané. Z tohoto podnětu se čtyři majitelé pozemků na Horním Tanvaldu dohodli na společné stavbě boudy, kde by se prodávalo lahvové pivo. Bouda se těšila velké oblibě, a tak brzy vedle ní vyrostla další chata, kterou vlastnili zase čtyři jiní majitelé pozemků. Pěkný výhled ze Špičáku tehdy lidem poskytovala Fanterova skála.

Obě konkurenční chaty byly hojně navštěvovány a jejich kapacita brzy přestala stačit. Albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory se tehdy z tohoto důvodu rozhodla postavit na tomto místě rozhlednu. Všechny plány však ztroskotaly na přemrštěných nárocích majitelů pozemků. Navíc krátce nato obě chaty shořely a místo zůstalo dlouho nevyužívané.

Teprve až v roce 1904 se situace trochu zlepšila, majitelé se mezi sebou domluvili a na Špičáku byla postavena Stará bouda- restaurace s výletní chatou. Sláva, kterou Stará bouda zaznamenala, byla velká, ovšem bohužel krátká. Roku 1905 totiž vyhořela.

Roku 1907 došlo k odkoupení pozemku albrechtickým spolkem a hlavně k rozhodnutí, že zde bude postavena pomocná budova s občerstvením a rozhledna. Základní kámen rozhledny byl položen 1. července 1908.

Stavba rozhledny však nebyla vůbec jednoduchá. Např. voda se nahoru musela donášet pomocí věder atp. Přesto byla věž dostavena a slavnostně otevřena veřejnosti dne 4. července 1909. Rozhledna k návštěvě lákala přímo davy turistů, a tak byla v příštím roce v její blízkosti postavena restaurace. Spolek, který nechal stavby na Špičáku postavit, na tom ale nebyl dvakrát dobře. Investicemi do staveb se hodně zadlužil a navíc zhruba polovina členů musela odejít na frontu první světové války.

V období po první světové válce byl na Špičák zaveden vodovod, budovy, navazující na rozhlednu, se rozšířily, byla sem zavedena elektřina a zbudována sáňkařská dráha. V objektu byly dvě hostinské místnosti, veranda, sál, osm pokojů pro hosty a sklad k ukládání náčiní. Stavební úpravy ze 30. let jsou také posledními, které Špičák prodělal.
V současné době fungují na severním svahu Špičáku sjezdovky a tato oblast je také lyžaři hojně vyhledávaná. Kvůli stavbě vleků bylo vykáceno několik stromů v okolí, což zároveň zlepšilo výhled z rozhledny. V roce 1997 byla na rozhlednu umístěna kamera, díky které můžeme výhled ze Špičáku sledovat v pořadu Panorama.

Roku 2010 bylo na Špičáku postaveno dětské hřiště. V současné době se o provoz rozhledny stará pan Slavík, její nájemce.

Autor: Andrea Štyndlová