Vodní elektrárna Hučák Hradec Králové
Hned vedle elektrárny v Hradci Králové vznikla roku 1912 vodní průtočná elektrárna. V současné době zde sídlí informační centrum s interaktivními exponáty, které se návštěvníkům snaží přiblížit možnosti využití vody, slunce, větru nebo biomasy coby energetických zdrojů. Je možné nahlédnout také do elektrárenského provozu nebo shlédnout exponáty ze sbírek Národního technického muzea.
Užitečné informace pro návštěvníky
Vodní elektrárna Hučák Hradec Králové - zajímavosti
Vodní elektrárna Hučák v Hradci Králové je umístěna v secesní budově, vybudované podle návrhu Františka Sandera. Svůj název Hučák si vysloužila díky umístění nedaleko "Hučavého" jezu. Unikátní secesní budova z let 1909 až 1911 je i v současné době funkční technickou památkou.
Historie elektrárny
Historie vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové je spojena s okamžikem, kdy se radní města rozhodli ochránit obyvatele i město před častými povodněmi řeky Labe a Orlice. Síla vodního jezu však nemohla být využívána ihned, a tak bylo třeba přistoupit k regulačnímu programu, díky kterému byly pevné jezy zaměněny za pohyblivé (sklopné). Pomocí prohloubení, rozšíření a zúžení došlo také ke změně výšek hladin obou řek a došlo též k přeložení jezů: u labského o 150 m a u orlického o 250 m po toku. K zahájení regulačních prací došlo roku 1907.
Se stavbou elektrárny bylo započato 12. května 1908, projektantem stavby vodního díla se stal prof. Ing. Karel Novák. Na jaře 1909 se začaly betonovat základy, téhož roku se uskutečnila montáž strojní technologie a započalo se se stavbou trafostanice.
Dne 12. února 1910 byla elektrárna napojena na transformační stanice a ještě téhož večera se ve zkušebně rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy na Velkém náměstí. Na počátku roku 1910 byla do provozu uvedena nová vodárna.
V současné době je elektrárna v soukromém vlastnictví ČEZ Obnovitelné zdroje.
Budova vodní elektrárny
Hučák je dnes nazýván "secesní unikát na Labi" rozhodně právem. Stavba je architektonicky perfektně zvládnutá a vyrůstala na 157. říčním kilometru v období, kdy se na rázu a vzhledu Hradce Králové podíleli významní architekti, mezi než se řadí například Jan Kotěra.
Autorem návrhu je prof. arch. František Sander a jeho secesní duch byl později doplněn o moderní styl provozních budov. Betonový most se segmentovým jezem je dílem ing. Františka Jiráska a prof. arch. Sandera. Elektrárna Hučák je dodnes skvělým příkladem toho, jak se dá zvládnout technické dílo v období před první světovou válkou.
Autor: Andrea Štyndlová