Klášter Zlatá Koruna

Jeho zakladatelem je Přemysl Otakar II., který jej podle legendy nechal vystavět po vyhrané bitvě u Kressenbrunnu v roce 1260, jako odměnu a pro čest Panně Marii a Bohu, které před bitvou prosil za to, aby vyhrál. V roce 1263 byli do Zlaté Koruny povoláni cisterciáčtí mniši. Tehdy se však toto místo a klášter jmenoval Svatá (trnová) Koruna a důvody jeho vystavění byly také jiného původu, než jen coby dík vyšší moci za vyhranou bitvu. Svou polohou měl klášter totiž zamezovat Vítkovcům z Českého Krumlova v jejich expanzivitě.

I po odchodu cisterciáckých mnichů si zdejší klášter zachovává svůj svébytný ráz a kouzlo. Romantická poloha na ostrohu, obtékaného ze třech stran řekou Vltavou, vytváří půvabné pohledy i atmosféru.

V současné době jsou ve Zlaté Koruně pro veřejnost otevřeny dvě prohlídkové trasy. V rámci první z nich lze vidět bývalý klášter, tedy budovy konventu, křížovou chodbu, jídelnu, patrovou kapli Andělů strážných nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je pokládán za největší chrám v jižních Čechách.

Druhou trasu si lze, narozdíl od té první, projít samostatně, bez průvodce a lze se v rámci ní seznámit s literárním děním jižních Čech v oblasti česko - německo - rakouských hranic, a to v období od středověku až po současnost.

V roce 1995 byl klášter Zlatá Koruna prohlášen za národní kulturní památku.