Židovské město Praha - Josefov
Historie Židů v Praze sahá až do 10. století, kdy se zde začali usazovat penězoměnci a obchodníci židovského původu, kterým původně patřila osada v oblasti Malé Strany. Během poloviny 12. století se ale Židé přesídlili na území dnešního pražského Josefova, jehož hranice byly už od počátku přesně vymezeny a nesměly být rozšiřovány, a tak zde v období největší hustoty obyvatel žilo asi 1900 osob, a to zhruba na 93 metrech čtverečních.
Užitečné informace pro návštěvníky
Židovské město Praha - Josefov - zajímavosti
Dá se říci, že pražský Josefov byl samostatným územím s vlastní samosprávou, synagogami, které byly v rámci židovského ghetta nejdůležitějšími stavbami, a školami. Synagogy sloužily nejen k bohoslužbám, ale také schůzkám učitelů a žáků nebo k projednávání veřejných záležitostí.
Rovnoprávnost Židů byla uzákoněna až roku 1848, přičemž od tohoto roku se Židé mohli volně stěhovat i mimo ghetto a mohli také navštěvovat jiné než židovské školy. Ty bohatší rodiny se z ghetta vystěhovaly a uvnitř Josefova zůstala vesměs jen chudina. Situace a stav ghetta, které na sebe pomalu začínalo brát podobu vykřičené čtvrti, se stal alarmující koncem 19. století, kdy zde panovaly velmi špatné hygienické podmínky. Z rozhodnutí pražského magistrátu bylo tehdy zbouráno na 20 ulic a 300 domů z období středověku, přičemž do dnešní doby se zachovala jen původní část ghetta, tedy Josefov, jak ho známe dnes.
Nejstarší synagoga v Evropě stojí právě v Josefově a říká se jí Staronová. Střed synagogy zaujímá řečniště, kolem nějž jsou seskupena sedadla pro nejvýznamnější členy. Jedno ze sedadel, označené Davidovou hvězdou a číslem 1, patřilo kdysi legendárnímu tvůrci Golema rabínu Löwovi.
Vznik nejmladší, Španělské synagogy, spadá do roku 1868 a kromě ní je v Josefově možné navštívit i Klausovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Maiselovu synagogu nebo Starý židovský hřbitov.
Autor: Andrea Štyndlová