Kratochvíle (zámek)

Na místě dnešního zámku stával hospodářský dvůr Leptáč. Ten byl přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan a okolo byla zřízena lovecká obora. Další majitel, Vilém z Rožmberka, si nechal od stavitele Baldassara Maggiho z Arogna postavit v letech 1583 - 1589 lovecký zámek podle vzoru italských vil. Vznikl tak pravidelný areál obdélníkového půdorysu obehnaný ohradní zdí. Zámek umístil do přední části zahrady a zdůraznil ho vstupní věží. Protože se celá stavba nacházela na bažinatém podkladu, byly ke zpevnění základů použity dubové a olšové piloty, které za nepřítomnosti vzduchu v bahně zkameněli.

Zámek byl později vyloupen a značně poškozen vojsky pasovského arcibiskupa Leopolda. Následně byly na zámku prováděny jen ty nejnutnější opravy a až když se stal roku 1719 majetkem Schwarzenbergů, bylo přistoupeno k přestavbě. Byla vybudována dnešní dvojitá mansardová střecha, vybourány podkrovní pokojíky. V 19. století zde byly zřízeny úřednické byty a od roku 1845 v přízemí ústav pro sirotky.

Uvnitř zámku můžete obdivovat především manýristickou malířskou výzdobu interiérů či figurální štukatérskou výzdobu od italského štukatéra Antonia Malana. Klenba i stěny vily jsou zdobeny malovanými výjevy z lovů, ale vrcholem renesančního štukatérského umění je Zlatý sál. Klenba je zde vyzdobena nejvýznamnějšími scénami z historie Říma, stěny jsou zdobeny malovanou tapetou zlaté barvy, se kterou koresponduje i dlažba s dvoubarevným brokátovým vzorem.

K zámku je připojena zámecká kaple, jejíž interiér je bohatě členěn. Sakrální prostor zdobí malovaný pašijový cyklus podle grafických listů Albrechta Dürera a kreseb Martena de Vos.

Zahrada je komponována do geometrických obrazců a doplněna o fontány, vilu lemuje vodní příkop.

Autor: Marie Bukovinská