ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Strakonice (hrad)

Už jste navštívili jeden z nejznámějších jihočeských hradů s úchvatnou historií? Pokud ne, neváhejte a vydejte se na hrad Strakonice. S jeho návštěvou budete jistě spokojeni, i když tato památka prošla několika stavebními úpravami, které nebyly vždy citlivé a narušily jednotný dojem hradu. Přesto se jedná nesmírně cennou historickou i architektonickou památku, která je úzce spjata jak se slavným českým rodem Bavorů ze Strakonic, tak s řádem maltézských rytířů.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Hradební 3, Strakonice
GPS: 49.25819390, 13.90093890
Strakonice (hrad) map

Strakonice (hrad) - zajímavosti

Hrad v centru města Strakonic

Samotný hrad najdete přímo v centrální části dnešních Strakonic. Areál hradu tvoří dvě části spojené průjezdem. V celém areálu můžete navštívit velké množství výstav a rozhodně se nebudete nudit. Ve Velkém rytířském sále můžete obdivovat původní výzdobu i vzpomínky na vlastence, kteří byli se Strakonicemi spjati. Je zde k vidění stará školní třída a památky z historie našeho školství, ukázky starých řemesel i loutky. Další sbírky jsou umístěny v Malém rytířském sále, kde Vás jistě nadchne například lodní dělo maltézských rytířů. Jiné expozice jsou věnovány dudácké tradici, výrobě fezů, která Strakonice proslavila, nebo výrobě motocyklů a zbraní ČZ.

Maltézští rytíři zde sídlili do minulého století

Historie hradu je trochu netradiční – již po založení hradu na počátku 13. století daroval Bavor I. ze Strakonic část hradu řádu maltézských rytířů a vznikla zde komenda. Již od počátku se jednalo o rozsáhlou stavbu, která byla nadále upravována. Ve stavebních úpravách pokračoval i řád johanitů, který na počátku 15. století získal celý hrad, až do 18. století, kdy vznikla zámecká barokní přístavba. Hrad byl i několikrát dobýván a poškozen – v roce 1620 a za třicetileté války.

Bílá paní i Švanda dudák

Zajímáte – li se o bílé paní, s jednou byste se mohli setkat i ve Strakonicích. Dcera Oldřicha z Rožmberka se prý ve Strakonicích zjevovala jako bílá paní. Úsměv na její tváři znamenal štěstí pro obyvatele hradu, pokud však byla smutná, měl zemřít někdo z Rožmberského rodu. Na její památku byla chudým podávána medová kaše. Pomoc chudým na památku bílé paní skončila až v 18. století. Snad nejznámější pověstí je pověst o Švandovi dudákovi, který svou hrou dokázal rozveselit každého a hrál i čertům. Aby se dostal z jejich moci, pověsil dudy za kostelní oltář. Dudy zmizely, ale prý jednou do roka ještě hrají.

 

Autor: Helena Syslová