ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Branná a Kolštejn (zámek a zřícenina hradu)

Obec Branná, kterou najdete na Šumpersku, je známá především malebným seskupením zdejšího zámku a zříceniny hradu Kolštejna, ze kterého se do současnosti zachovalo torzo hradeb, zbytek paláce a válcové věže. Právě na zříceninu hradu bergfritového typu přímo navazuje renesanční zámek, sestávající ze tří křídel, a jemuž se říká "střední zámek".

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Kolštejn, Branná
GPS: 50.15092610, 17.01173420
Branná a Kolštejn (zámek a zřícenina hradu) map

Branná a Kolštejn (zámek a zřícenina hradu) - zajímavosti

Tzv. "dolní zámek" najdete v nejsevernější části areálu a má podobu jedno- a dvou- patrových renesančních budov, na kterých se zachovaly arkády a sgrafitová omítka. Ve vstupní části se nachází Černá věž, opatřená vyhlídkovým ochozem, a krom ní také kaple, v níž se částečně dochovaly nástěnné malby. V areálu najdete také zrekonstruovaný most o celkové délce 50 metrů, který se řadí k nejdelším zámeckým mostům v České republice.

Na počátku 14. století se v okolí místa, kde dnes zámek a zříceninu hradu najdeme, nacházely zlaté doly. Hrad Kolštejn, vystavěný slezským rodem Wűstenhubů, měl právě tyto zlaté doly chránit.

V období po roce 1325 se stal novým majitelem hradu Kolštejna Jan Lucemburský, jenž hrad věnoval rodu pánů z Lipé. Koncem 14. století hrad padl do rukou rodu Valdštejnů a mezi lety 1437 až 1570 jej vlastnili páni ze Zvole, kteří hradu vtiskli podobu středověké pevnosti.

Renesanční zámek v Branné byl vybudován mezi lety 1575 až 1581, kdy zdejší panství vlastnili Žerotínové. Zvolili pro něj prostor v předhradí a částečně i v opevnění. Do roku 1604 se datuje zřízení modlitebny českých bratří v zámku a hrad byl od doby jeho výstavby prakticky opuštěn.

Mezi lety 1581 až 1597 se vlastníky panství stali Bruntálští z Vrbna, kteří zde nechali vystavět tzv. dolní zámek, jenž však dokončili další majitelé, rod Petřvaldských z Petřvaldu.

Až do té doby honosné panské sídlo začalo chátrat po bitvě na Bílé hoře, kdy zámek dostali Lichtenštejnové, kteří zde prakticky vůbec nepobývali a v době po třicetileté válce plnil pouze funkci hospodářského sídla správy panství a byl zde také zbudován pivovar.

Roku 1770 a 1926 byl celý areál stižen požárem a následně nouzově opraven, nicméně postupem času značně chátral. Velké rekonstrukce se dočkal až v roce 1998 a v současné době je celý areál přístupný veřejnosti.

 

Autor: Andrea Štyndlová