Hořovice (zámek)

„Starý zámek“ byl vybudován ve 13. století jako gotický hrad na skále nad Červeným potokem na místě původního hospodářského dvorce. Pravděpodobně jej vybudovali předkové pánů ze Žirotína. V době husitských válek byl obléhán a následně přepaden katolickým oddílem s cílem dobýt hrad od husitů zpět. Přežil velký požár v roce 1540 i plenění Švédy v době třicetileté války. Počátkem 16. století prošel renesanční úpravou a od této doby mluvíme o zámku. Ten vystřídal mnoho majitelů a až rod pánů z Vrbna se zde rozhodl usídlit nastálo. Koncem 17. století se Jan František hrabě z Vrbna rozhodl postavit o pár metrů dál tzv. „nový zámek“, protože ten původní nebyl dostatečně reprezentativní.

„Nový zámek“ se nese ve stylu vrcholného baroka a pyšní se centrální velkou kaplí, rozlehlým sálem s jídelnou, dlouhými chodbami a množstvím pokojů. Zámek prošel velkou přestavbou po smrti Jana Františka, kdy získal podobu velkolepého sídla. Byla k němu přistavěna dlouhá boční křídla, čímž vznikl dvůr s prolamovanou ohradou, tzv. Herkulovou branou, zdobenou sochami Matyáše Bernarda Brauna. Hořovické panství bylo v polovině 19. století prodáno rodu knížat Hanavských. Ti pokračovali ve stavebních úpravách a vztyčili altánovou věž, dnešní hlavní dominantu zámku. V roce 1917 vymřel rod Hanavských v přímé linii a zámek byl zestátněn. Následoval restituční spor s československým státem, který vyhrál Jindřich von Schaumburg a spravoval zámek až do konce 2. světové války. V červnu 1945 byl zestátněn podruhé, nějakou dobu zde pobývala Rudá armáda a v roce 1974 musel být uzavřen v naprosto havarijním technickém stavu. Znovuotevření se dočkal až v roce 1985 a v roce 2002 byl vyhlášen Národní kulturní památkou.

Na Hořovickém zámku můžete zhlédnout stálou expozici hracích strojků, skříněk a automatů. Pokud se rádi bojíte, určitě nevynechejte výstavu nadpřirozených bytostí, těšte se na víly, skřítky, bludičky, čaroděje i čerty. S každou touto bytostí je spojený jiný příběh.

Hořovický kraj skýtá i další poklady, zámek Zbiroh, hrady Žebrák, Točník a Valdek, všechny můžete navštívit třeba na kole, prostřednictvím spletitých sítí cyklostezek, vedoucích přímo z Prahy.

Autor: Marie Bukovinská