Liběchov (zámek)
Na zámek Liběchov se vypravte například z města Mělník, vzdáleném okolo šesti kilometrů. Na místě zámku stála ve 14. století tvrz. K zajímavým událostem Liběchova patří pobyt Jana Husa, který sem odešel v době kdy byl nad ním vyhlášen zákaz soužení mše a jiných bohoslužeb roku 1412. Zůstal zde až do následujícího roku – 1413.
Užitečné informace pro návštěvníky
Liběchov (zámek) - zajímavosti
K první velké proměně stavby došlo ve druhé polovině 16. století, kdy se z tvrze stala renesanční stavba obklopená celkem širokým vodním příkopem. Ke vstupu na nádvoří přiléhala schodištní věž. Stavební úpravy se uskutečnily za Kašpara Belvice, který nechal také přistavět ovčín, pivovar, mlýn a poplužní dvůr.
Na Liběchově docházelo k častému střídání majitelů. Například mezi ně patřili Krabicové z Veitmile, Beřkovští ze Šerbířova, Malovcové, Pachtové z Rájova, podnikatel Jakub Veit a ing. František Homolka.
Za Pachtů z Rájova se stavba přestavěla na barokní zámek v anglickém stylu. Přestavba sídla si vyžádala účast mnoha umělců zvučných jmen – architektem byl F.M. Kaňka, o výzdobu se postaral Matyáš B. Braun a V.V. Reiner (jeho malby se nedochovaly). Klasicistní úpravy probíhaly po roce 1811, kdy se o výzdobu místností zasloužil během let 1838 – 1843 další přední český malíř – Josef Matěj Navrátil.
Posledním soukromým majitelem se stal v roce 1920 ing. František Homolka. Zámek mu patřil až do roku 1949, kdy došlo k zestátnění. Během války byl v zámku umístěn lazaret pro německou armádu a umělecká výzdoba byla v exteriérech a interiérech značně poškozena. Poškození zámku pokračovalo i v době po roce 1954, kdy si objekt zapůjčil československý státní film. Rekonstrukční práce začaly po roce 1967, kdy zde sídlilo Náprstkovo muzeum. Od roku 1977 byly zpřístupněny muzejní sbírky zaměřené na asijskou kulturu a umění. Další velkou ranou pro zámek se stala povodeň v roce 2002, kdy se z rozsáhlých škod musel dostávat několik dalších let.
Autor: Petra Nachtmanová