Křivoklát (hrad)

Hrad stojí na místě původního ranně středověkého hradu, který nechal ve 13. století přestavět a rozšířit Přemysl Otakar I. Stavbu dokončil jeho syn Václav I., který zde často pobýval. Po požáru Pražského hradu zde pobývala i královna Eliška Přemyslovna a své dětství zde prožil Karel IV. Hrad zasáhlo několik požárů, které se opakovaly téměř každých 200let. Poprvé to bylo roku 1422, kdy lehl popelem tzv. Manský dům. Ten nebyl nikdy obnoven a jeho zbytky se postupně vytratily a zarostly. Roku 1487 začal být Křivoklát velkolepě přestavován ve stylu pozdní gotiky Vladislavem II. Jagelonským, přestavbu však nedokončil. Bylo postaveno nové purkrabství a hejtmanský dům.

Následovala přestavba hradu, při které bylo přistavěno jedno patro, a velký přemyslovský sál byl zaklenut hvězdicovou klenbou. Přestavby se dočkal i malý rytířský sál, královská kaple, předhradí i hradby. Po smrti Vladislava II. pokračoval v přestavbě jeho syn Ludvík. Následně byl v držení Habsburků a ti mu nevěnovali mnoho pozornosti, Křivoklát začal chátrat, střídal majitele a postupně se stával státním vězením a mučírnou. V roce 1643 vyhořel, oheň zničil téměř vše, kromě klenutých místností v přízemí, sálu a kaple. Shořelo i mnoho cenných předmětů. Ferdinand III. nařídil jeho částečnou opravu. Od roku 1826, po dalším požáru, byl Křivoklát v havarijním stavu, rekonstrukce se dočkal až po roce 1880. Od roku 1929 je ve vlastnictví státu a na rekonstrukcích se pokračuje dodnes.

Při prohlídce hradu nezůstanete na pochybách, že se jednalo o lovecké sídlo. O tom svědčí i sbírka loveckých předmětů ve Velké věži. Naleznete zde unikátní honební vůz, v němž lovil císař Karel VI., cennou sbírku loveckých zbraní, jako jsou pytlácké pušky, palné lovecké zbraně, lovecké kuše apod. Nechybí ani obrazy s loveckou tématikou. Za zmínku jistě stojí také kolekce historických saní, které pochází převážně z období baroka a 19. století.

Autor: Marie Bukovinská