ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Chystáte se navštívit lázně Teplice nad Bečvou? Pak si zpestřete program návštěvou přírodní památky Zbrašovské aragonitové jeskyně. Najdete je přímo v údolí řeky Bečvy a důvodem pro jejich návštěvu je určitě ojedinělý jeskynní systém, který je známý i celoevropsky. Tyto jeskyně vznikly působením teplých minerálních vod současně s působením vod atmosférických. Teplé minerální vody vystupovaly z velké hloubky ve vápencích. Jeskyně zdobí minerál aragonit.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Teplice nad Bečvou 75, Teplice nad Bečvou
GPS: 49.52850000, 17.74007970
Zbrašovské aragonitové jeskyně map

Zbrašovské aragonitové jeskyně - zajímavosti

Aragonit a stalagmity

Minerál aragonit tvoří ve Zbrašovských aragonitových jeskyních unikátní výzdobu. Tento minerál v bílé, šedé, modravé nebo žlutobílé barvě zde tvoří krystaly různých tvarů a je i složkou krápníků. Vidět zde můžete nápadné povlaky ve tvaru koblih z vápencové horniny – sintru. Pozornost přitahují gejzírové stalagmity ve tvaru kuželů. Trasa pro návštěvníky prochází několika dómy, síněmi a chodbami a končí na břehu řeky Bečvy, poblíž pramene kyselky.

V jeskyních je stále teplo

Zbrašovské aragonitové jeskyně mají po celý rok poměrně vysokou teplotu 14 stupňů, takže se staly nejteplejšími jeskyněmi v ČR. Nejnižší úroveň jeskyní je nepřístupná, protože je trvale zaplněna oxidem uhličitým, který zde vytváří neviditelné plynové jezero. Tyto unikátní jeskyně byly objeveny v roce 1912, pro veřejnost jsou přístupné od roku 1926. Přírodní památkou byly vyhlášeny v roce 2003.

Prohlédněte si i Hranickou propast

Hned u jeskyní si můžete prohlédnout nejhlubší českou propast, která má část suchou (cca 70 m) a část zatopenou (442,5 m, ovšem dna nebylo dosaženo). Tato propast bývá označována jako bezedná. Do suché části Hranické propasti lze volně nahlížet. Voda zde má celoročně teplotu kolem 15 stupňů a je nasycena oxidem uhličitým jako minerálka. Propast je stejně jako Zbrašovské aragonitové jeskyně součástí Hranického krasu.

 

Autor: Helena Syslová