ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Slaný - královské město

Středočeské město Slaný najdeme asi 25 km ve směru na severozápad od hlavního města Prahy, u břehů Červeného potoka. Žije zde víc jak 15 tisíc obyvatel a jeho dominantou je Slánská hora.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Husova, Slaný
GPS: 50.23055220, 14.08712750
Slaný - královské město map

Slaný - královské město - zajímavosti

Podle pověsti je název města Slaný odvozen od slaného pramene, ze kterého se vařila sůl. Ve 12. století se zde usadil řád benediktýnů z Ostrovského kláštera a v roce 1136 zde založili kostel sv. Gotharda.

Někdy mezi lety 1295 - 1305 byl Slaný povýšen Václavem II. na královské město. Přesný letopočet bohužel není znám, stejně jako to, zda město byl vystavěno na zelené louce, nebo zda výstavba zahrnovala také stávající zástavbu. Bylo ovšem v té době zcela přesunuto těžiště města, a tak se chrám sv. Gotharda ocitl při okraji města a byly vystavěny hradby.

V roce 1371 město stihl zničující požár, po němž doslova celé lehlo popelem a z nejhoršího se dostalo především díky podpoře Karla IV. Naopak největší rozkvět město prožívalo za Jiřího z Poděbrad, kdy byly vystavěny nové brány, bašty a byly obnoveny hradby.

V roce 1658 zde byla založena piaristická kolej a vystavěna nynější budova muzea na zdejším náměstí. Roku 1787 se Slaný stalo krajským městem. Během nacistické okupace ze Slaného zmizela početná židovská komunita, po níž zde zbyl hřbitov a velká synagoga.

Během 50. let 20. století město přišlo o statut okresu a bylo připojeno ke Kladnu. V 70. let zde probíhala výstavba panelákových sídlišť, v klášteře byla zřízena věznice a některé čtvrti byly zcela zbořeny, takže vzhled města dostal těžkou ránu.

Co je ve Slaném k vidění?

Při návštěvě města Slaný rozhodně nesmíte opomenout zdejší radnici, klášter, jenž je v současné době sídlem Bosých karmelitánů, muzeum, chrám sv. Gotharda a především Slánskou horu, která je dominantou celého města. Jedná se o přírodní území, na jehož vrcholu jsou tři kříže, odkazující na utrpení zdejších obyvatel během třicetileté války. Za zmínku stojí také Velvarská brána, jedna z původních čtyř bran opevnění, o celkové výšce 38 metrů.

 

Autor: Andrea Štyndlová