Cidlinský hřeben

Cidlinským hřebenem se označují kopce Kozlovský hřbet (606 m. n. m.) a Cidlinská Hůra (519 m. n. m.), které se tyčí severně od obce Cidlina v okrese Jičín.  1. září 1998 byl hřeben vyhlášen přírodní památkou.

Chráněny tu jsou velké plochy přirozených lesních porostů, které jsou zachovalým zbytkem původních lesních porostů v této oblasti. Na prudkých svazích rostou především buk lesní, lípa velkolistá a javor klen. Díky zvýšenému obsahu vápníku v půdě zde roste mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin, mezi které řadíme lilii zlatohlávek, lýkovec jedovatý či áron plamatý.

V chráněném území žije několik kruhů vzácných ptáků, mezi které patří lejsek černohlavý, holub doupňák, puštík obecný nebo šoupálek dlouhoprstý. Z bezobratlých zde najdete podhorské druhy smíšených lesů a v bukových porostech a na mokřadních a rašelinných stanovištích horské druhy. Na jižních stráních pak můžete narazit na teplomilné druhy jako je ušatka kůrová. Pozorováno tu bylo také několik druhů střevlíků a chráněný roháč obecný, největší brouk Evropy žijící v dutinách starých a mrtvých stromů. Samci roháčů dorůstají délky téměř 10 cm. Své útočiště si zde také našly početné kolonie mravenců lesních, kteří zde staví kupovitá mraveniště, jež dosahují výšky až 1 m a v průměru mají až 3 m.

Byly zde nalezené i archeologicky cenné zahloubené objekty, kůlové a sloupové jámy. Pocházejí z mladší až pozdní doby bronzové a sloužily jako žárové hroby. Nejstarším dokladem antropogenní aktivity byly nálezy kamenných štípaných nástrojů z mladší doby kamenné.

Na nejvyšším vrchu, hoře Kozlov vysoké 606 m, stojí zřícenina stejnojmenného středověkého hrádku, který byl založen v 1. polovině 14. století. Od roku 1462 je hrádek uváděn jako pustý.

Autor: Marie Bukovinská