Žermanický lom
Budete-li trávit nějaký čas na Žermanické přehradě, určitě se vydejte na návštěvu do okolí přírodní památky Žermanický lom. Probíhala zde významná těžba těšínitu, vyvřelé horniny s širším použitím, například ve stavebnictví. Lom byl zčásti zasypaný a zatopený. Na dně lomu se nachází větší vodní plocha a mokřady. Daří se zde i rostlinám, které jinak patří mezi ohrožené druhy. Jsou zde dvě zcela rozdílné oblasti – voda, mokřad a stěny, které vyhřívá slunce. Žijí zde i obojživelníci, hmyz a ptáci. Přírodní památkou byl lom vyhlášen v roce 1992.
Užitečné informace pro návštěvníky
Žermanický lom - zajímavosti
Daří se zde chráněné floře i fauně
K vidění zde jsou vrby- vrba nachová nebo vrba jíva. Díky těšínitu zde prospívá přeslička různobarevná, která je jinde značně ohrožená. V mokřadu najdete suchopýr úzkolistý, kruštík bahenní nebo ostřici šupinoplodou. Vodní plocha vytvořila ideální podmínky pro vážky. Žije jich tu na 19 druhů, k nejvzácnějším patří vážka tmavá, která se zde stala trvalou obyvatelkou. Také obojživelníci zde mají své místo, k významným patří například čolek velký. Ze vzácnějších ptáků můžete zahlédnout čápa bílého, pěnici slavíkovou, žlunu zelenou nebo lindušku luční.
Žermanický lom není starý
V polovině 20. století byl při stavbě Žermanické přehrady otevřen lom, ze kterého se odebíral materiál pro stavbu přehrady. Lom byl později uzavřen, zasypán a zatopen a ponechán osudu. Bez zásahu člověka se zde vyvinuly vzácné ekosystémy, které jinde nenajdete. Dno lomu a stěny lomu se od sebe značně liší, stěny poskytují rostlinám omezené množství vody a teploty zde dosti kolísají. Svůj domov zde našlo mnoho vzácných rostlin i živočichů.
Rekreační oblast má negativní vliv
Blízkost Žermanické přehrady a množství jejích návštěvníků má na oblast celkově negativní vliv. Turistický ruch se zde stává příliš intenzivním. V oblasti lomu je vyhlášen zvláštní režim a samotný lom není přístupný. Vstup je zakázán do pásma 50 m od lomu. Nesmí se zde provozovat žádná činnost, která by mohla ovlivnit stav chráněného ekosystému, kterému škodí i nevhodný způsob hospodaření s dřevinami.
Autor: Helena Syslová