ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Industriální stezka – Koněv Kladno

Patříte-li mezi obdivovatele technických památek, neměla by vám uniknout Industrial trail v Kladně. SONP Kladno, nebo chcete-li Poldovka, byla továrna, která poznamenala pozitivně i negativně západní část středočeského kraje. Před rokem 1989 zaměstnávala ve svých provozech kolem 20 000 lidí.

Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno Industriální stezka – Koněv Kladno

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Huťská, Kladno
GPS: 50.15080000, 14.12265310
Industriální stezka – Koněv Kladno map

Industriální stezka – Koněv Kladno - zajímavosti

Historie kladenských železáren se datuje od r. 1854, kdy byla založena Vojtěšská huť. O něco později vznikla válcovna a mostárna. V roce 1881 zde byla vyrobena například střešní konstrukce Národního divadla. V r. 1889 založil v sousedství průmyslník Karl Wittgenstein ocelárnu a nazval ji podle své ženy Leopoldy – Poldi. V 50-tých letech byla Vojtěšská huť přejmenována na Koněv. Oba závody byly znárodněny, spojeny a přejmenovány na Spojené ocelárny národní podnik Kladno. Profil paní Leopoldy ve znaku závodu přetrval.

Tavba železné rudy ve vysokých pecích zakončená „odpichem“ poznamenala město přídomkem „rudé Kladno“. Žár a odlesk roztaveného železa při vypouštění z vysokých pecí barvily nebe do ruda. Kvalita kladenské oceli byla „rodinným stříbrem“ naší země. Je použita například na gigantický most Harbour Bridge v Sydney. Za své existence zažily ocelárny výrobu hlavní děl, leteckých hřídelí, potravinářských cisteren, chirurgických nástrojů, kloubních náhrad a dalších finálních výrobků.

Po roce 1989 se ocitla Poldovka z různých důvodů v útlumu. V současné době v areálu Koněva sídlí několik firem různého zaměření. Huť Poldi byla odprodána.

O tomto, kdysi mamutím závodě, by se dalo psát dlouho. Oficiální informace jsou pro fanoušky technických záležitostí poměrně snadno dohledatelné. Takže snad jen pár perliček z hutnického slangu: valcverák (valcíř), forvalcíř (první valcíř), forverk (válcovací zařízení), bílý zedník (zedníci, kteří opravovali vyzdívku vysokých pecí při asi 60°Celsia), osmička (osmistupňové pivo, které se pilo v teplých provozech na litry), šichta (směna), facha (práce), marodní (nemocenská), ingot (odlitek po tavbě), cágl (hranol oceli-polotovar k dalšímu zpracování), helfr (pomocník), cundr (opal neboli okuje z oceli), vingl (pravý úhel i profil železných polotovarů do EL)

SONP Kladno se dělilo na tři části: Poldovku, Koněv a nový závod Dříň. Názvy jednotlivých provozů dodnes pamětníci používají s dávkou obhroublé lásky a nostalgie. Martinky, středojemná, válcovny, drátovna, antikorka, šamotka, vápenky, koksovny, sochorovka, loupárna, maďarka, kovárny, úpravny.

Poldovské exteriéry se uplatnily v mnoha filmech. Za všechny alespoň Skřivánci na niti a Stalingrad. Industriální stezka začíná u koněvské vrátnice v Huťské ulici. Je zde první z pěti informačních tabulí s plánkem trasy. Posledním zastavením jsou vápenky. Odtud dojdete po kolejích k vrátnici, která ústí do Divadelní ulice. Areál je neudržovaný, místy půjdete po kolejích a mezi náletovou zelení, takže je vhodné přiměřené oblečení a obuv.

 

Autor: Ivana Dondová