Důl Hlubina a Vítkovické železárny Ostrava

Panorama Vítkovických železáren je viditelné už z velké dálky. Táhnou se podél řeky Ostravice a Místecké ulice a dodnes jsou upomínkou na zašlou průmyslovou slávu ostravských Vítkovic první poloviny 19. století. Dříve v těchto místech od roku 1828 stávala původní pudlovací pec. Roku 2008 byl zdejší areál coby první česká památka zapsán na seznam Evropského kulturního dědictví.

Dolní oblast Vítkovic je hodnotná a výjimečná především v souvislosti s těžbou uhlí, koksováním a výrobou surového železa ve vysokých pecích, a to v relativně dlouhém časovém úseku. Výroba železa tu totiž probíhala nepřetržitě od 20. let 19. století až do závěru 20. století.

U zrodu projektu Vítkovických železáren stál olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan, který tímto pověřil F.X.Riedla, profesora vídeňské polytechniky. Roku 1998, u příležitosti 170. oslav založení železáren, byla v místech před administrativní budovou železáren vztyčena busta zakladatele železáren, Rudolfa Jana. Původně Rudolfova huť (později Vítkovické železárny) byla první svého druhu na území celé rakouské monarchie.

V roce 1836 byla do provozu uvedena první vysoká pec a krátce na to, roku 1843, byl otevřen Důl Hlubina. V areálu byl zabezpečen kompletní technologický tok těžby uhlí, koksovny až po výrobu železa. V roce 1991 byla ukončena těžba a roku 1998 byl celek Vítkovických železáren odstaven.

Roku 2002 byl areál Dolních Vítkovic vyhlášen za národní kulturní památku a roku 2012 zde byla otevřena nová prohlídková trasa, během které se návštěvníci dostanou až na vrchol vysoké pece č. 1, byla také uvedena do provozu nová přednášková hala Gong a koncertní síň. Koncem téhož roku zde byla otevřena a zpřístupněna nová expozice Malého světa techniky.

Autor: Andrea Štyndlová