Kozí Hrádek (zřícenina)

Gotický hrad donjonového typu stával na nevysokém ostrohu na levém břehu Kozského potoka. První zmínky o něm pochází okolo roku 1377, kdy byl jeho majitelem Vlček z Kozího. Hrádek proslul především pobytem Mistra Jana Husa, který se zde věnoval kazatelské činnosti v letech 1412 – 1414. Hus zde dokončil Postilu a sepsal některá další významná díla, např. traktát O svatokupectví nebo spis O šesti bludech. V roce 1438 byl hrádek vypálen a pobořen žoldnéřským vojskem Albrechta Rakouského. Jednalo se o snadnou kořist, hrádek nebyl postaven na příliš bezpečném místě.  Od té doby pustnul, až začal být využíván jako zdroj stavebního materiálu nejen pro nedaleké Měšice. V první polovině 20. století byl odborně prozkoumán a zakonzervován. V roce 1962 byl prohlášen za Národní kulturní památku a od roku 1991 je majetkem města Sezimovo Ústí.

Z původní stavby se zachovaly především obvodové zdi paláce, který tvořil jádro hradu. Okolo hradu byl vyhlouben vodní příkop, který dosahoval šířky až 20 m. Přecházelo se přes něj po dřevěném mostě, zakončeném mostem padacím, který ústil do vstupní věže. K hradu patřila hospodářská budova o dvou místnostech, čtverhranná obytná věž, pivovar a stáje. Bývala zde také 18 m hluboká studna a sklepní místnosti vytesané do skály. Opevnění hradu doplňoval hliněný val a mohutné dřevěné palisády.

V nedalekém Táboře se můžete podívat do komplexu podzemních prostor a chodeb. Tato památka vznikala do 15. století hloubením sklepů, nazývaných „lochy“, pod jednotlivými domy v historické části Tábora.

Dominantou městské části Měšice je barokní zámek, stojící na místě renesanční tvrze z roku 1545. Zámek je po rekonstrukci a je přístupný pro veřejnost.

Autor: Marie Bukovinská