ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Švamberk (zřícenina)

Ať hledáte hrad Švamberk nebo Krasíkov, zjistíte, že se jedná pouze o dva různé názvy téhož místa. Páni z Krasíkova změnili název rodu podle tehdejší módy na Schwanberg, počeštěno Švamberk, a pod tímto jménem tedy můžete najít i gotický hrad nebo spíše již jeho zříceninu. Ze samotného hradního komplexu se zachovala hradní věž, sklep a část zdi paláce. Dominantou je spíše velká kaple, ve které byste mohli obdivovat hrobku Švamberků. Tu však skoro celou zlikvidovali vandalové a nyní je nepřístupná.

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Krasíkov, 349 52 Kokašice
GPS: 49.87781920, 12.93103610
Švamberk (zřícenina) map

Švamberk (zřícenina) - zajímavosti

Historie, výhled i naučné stezky

Při návštěvě hradu se dozvíte něco málo z historie jednoho z největších a nejkrásnějších západočeských hradů, ale hlavně se pokocháte pohledem do okolní krajiny. I když kopec, na kterém hrad stojí, není příliš vysoký, je hrad dominantou okolní krajiny. Na hrad nebo z hradu se můžete také pustit po některé z naučných stezek, které spojují hrad se zajímavými nebo významnými místy v okolí.

Hrad Švamberk dobyl Jan Žižka

Založení hradu je datováno do 13. století. Zakladatelem a jediným majitelem byl rod pánů ze Švamberka, jeden ze známých středověkých šlechtických rodů. Hrad měl trojúhelníkový tvar přerušený zděným příkopem. Krasíkov se mu říkalo podle původní tvrze a vesnice Krasíkov. Hrad byl přestavován i poničen, například v době husitských válek ho obléhala vojska Jana Žižky, několikrát vyhořel a po posledním velkém požáru v r. 1644 už nikdy nebyl zcela opraven.

Na nádvoří stál „strom křivdy“

Na hradním nádvoří stál prý po dlouhá léta strom s větvemi, které rostly vždy k zemi. O tomto stromě si dodnes můžete nechat vyprávět pověst. V dávných dobách řádili v okolí Švamberku loupežníci. Proto vládce jmenoval soudce, který měl bdít nad pořádkem, posuzovat provinění chycených zločinců a předávat je katovi. Jednou stráže přivedli na hrad mladíka obviněného z vraždy kupce. I když se prohlašoval za nevinného a soud neměl žádné důkazy, byl mladík odsouzen k popravě. Cestou na popraviště zarazil do země svou hůl a řekl, ať na důkaz křivdy, která je na něm páchána, vyroste z hole strom, jehož větve porostou k zemi. Tak se také stalo. I když soudci chtěli strom odstranit, nebylo to možné, a strom zde rostl ještě velmi dlouhou dobu.

 

Autor: Helena Syslová