Kostel sv. Martina ve zdi Praha

Kostel sv. Martina ve zdi, nacházející se na Starém Městě v Praze, stojí spíše ve stínu notoricky známých pražských památek, jakými je například Pražský hrad nebo Týnský chrám, nicméně jedná se o velmi významnou církevní památku, pocházející z roku 1178, kdy se začalo s její výstavbou.

Užitečné informace pro návštěvníky

Dopravní spojení

Otevírací doba a vstupné

Kostel sv. Martina ve zdi Praha - zajímavosti

Název přímo vybízí k představám o jakémsi zazděném Martinovi, ale rozhodně tomu tak není. Název kostela se odvíjí od jeho polohy, těsně se dotýkající hradební zdi a městské brány, zvané brána sv. Martina.

Tento kostel je významným dokladem románské a gotické architektury. Dokázal se totiž zachovat v doslova neporušené podobě. Jeho výstavba probíhala mezi lety 1178 až 1187 a byla pro něj vybrána lokalita v osadě Újezd, jež se později rozdělila na Nové a Staré Město pražské. Stalo se tak během 13. století a dnes byste tento významný pražský kostel našli poblíž Národní třídy.

Jádro kostela je románské, přičemž během vlády Karla IV. byl goticky upraven a přestavěn. Ve druhé polovině 14. století jeho presbyterium dostalo žebrovou klenbu, která se u nás řadí k vůbec nejstarším žebrovým klenbám. Jejich konzoly jsou dekorovány hvězdami, růžemi a nejrůznějšími maskami.

Současná podoba kostela pochází z pozdně gotické přestavby dokončené v roce 1488. Později se však musela provést ještě přestavba horní věže, a to následkem požáru, který roku 1678 kostel stihl. V roce 1784 byl kostel sv. Martina ve zdi zrušen a sloužil coby skladiště, obchody a byty.

Poté, co skončila první světová válka, pronajala si kostel dlouhodobě Českobratrská církev evangelická.

V okolí kostela se dříve nacházel hřbitov, ve kterém byli pohřbeni i členové rodiny Brokofů, jejichž pamětní deska se zde dochovala společně s některými dalšími původními náhrobními kameny.

Autor: Andrea Štyndlová