ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu
Pro lepší zobrazení přejděte na mobilní verzi

Hradec nad Moravicí (zámek)

Vydejte se s námi na procházku starým zámeckým parkem, tak jako pánové a dámy v 16. století, zaposlouchejte se do zpěvu ptáků, šumění listů letitých stromů. Vítejte na zámku Hradec nad Moravicí.



Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa : Městečko, Hradec nad Moravicí
GPS: 49.86540310, 17.87417780

Dopravní spojení

Otevírací doba a vstupné

Hradec nad Moravicí (zámek) - zajímavosti


Hrad, který byl postaven na místě původního slovanského hradiska z 8. století, vybudovali v  polovině 11. století Přemyslovci a následně jej přestavěl Přemysl Otakar II. Často byl dáván do zástavy a až jeho poslední zástavce, Kašpar Pruský z Pruskova, zahájil renesanční přestavbu, při které připojil okrasnou zahradu a lesopark. V únoru roku 1796 zachvátil zámek velký požár a následovala další přestavba v duchu dobového historismu a klasicismu. Třetí významné přestavby se dočkal v letech 1874 až 1891, kdy stavitelé Langer z Vratislavi a Händel z Výmaru začali přestavbu tzv. Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží ve stylu německého středověku.  Od roku 2001 je zámek Národní kulturní památkou.


Při prohlídce Bílého zámku navštívíme zámeckou čítárnu, knihovní sály, novogotický koridor, množství společenských sálů, zámeckou kapli a v západním křídle také výstavu historických jízdních kol. V Červeném zámku můžeme poobědvat i strávit noc. Je zde restaurace s hotelem. Konají se tu i různé kulturní akce, jako koncerty apod.


K zámku patří i nádherný park, který se včetně lesoparku rozléhá na 136 ha. Rostou zde vzácné listnáče jako je liliovník tulipánokvětý, platan javorolistý, březovec trojtrnný. Některé stromy jsou staré stovky let a pamatují dokonce i třicetiletou válku.


Nedaleko Hradce stojí zámek Raduň, v jehož areálu je také přírodně-krajinářský park, ten však patří mezi nejvýznamnější památkově chráněné systémy v Moravskoslezském kraji. Tak trochu jinou kategorií je důl Michal, který nabízí unikátní prohlídku vedenou po stopách horníka nastupujícího do práce. K vidění zde jsou původní stacionární elektrické stroje z počátku 20. století.

 

Autor: Marie Bukovinská