Národní památník na Vítkově

K pražskému vrchu zvanému Vítkov se váže jedna z významných událostí naší historie. Dne 14. července 1420 se zde odehrála bitva, v níž husité, vedení Janem Žižkou, porazili křižáky. Právě na památku této bitvy a Janu Žižkovi se vrch dodnes nazývá Žižkov.

Užitečné informace pro návštěvníky

Dopravní spojení

Otevírací doba a vstupné

Národní památník na Vítkově - zajímavosti

Mezi lety 1928 až 1938 zde byl k poctě československých legionářů a vzniku republiky vystavěn památník, jehož součástí je také hrob Neznámého vojína, jezdecká socha Jana Žižky a vyhlídka na hlavní město Prahu. V současné době je památník národní kulturní památkou.

Národní památník na Vítkově v Praze projektoval architekt Jan Zázvorka v duchu konstruktivismu. Budova dosahuje celkové délky 142 metrů, šířky 27,6 metrů a výšky 31,5 metrů.

Položení základního kamene dne 8. listopadu 1928 se zúčastnil i Tomáš Garique Masaryk a se stavebními pracemi bylo započato o rok později. Stavba byla dokončena v roce 1932, ale až do roku 1938 pokračovaly práce spojené s výzdobou interiéru. Poté byly práce z důvodu okupace přerušeny a památník poté sloužil coby skladiště wehrmachtu.

Dne 14. července roku 1949 byly do památníku přeneseny ostatky neznámého bojovníka, který padl na Dukle, a uloženy do sarkofágu před památníkem. Žulová deska, jež kryje hrob neznámého vojína, nese symbol státního znaku a nápis Sláva hrdinům padlým za vlast.

Dne 22. června roku 1954 zde bylo založeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, k jehož zrušení došlo 30. března 1962. Sarkofág Klementa Gottwalda je umístěn ve středu hlavní síně, po jejíž stranách jsou umístěny další sarkofágy a několik hrobek. Do památníku byly uloženy také ostatky prezidentů Antonína Zápotockého a Ludvíka Svobody.

Nalevo od hlavní síně je Síň padlých bojovníků, památka bojovníkům první a druhé světové války. Roku 1955 byla k objektu formou apsidy přistavěna Síň Sovětské armády, ve které jsou dnes uloženy ostatky Neznámého sovětského bojovníka.

V roce 1950 se konalo slavnostní odhalení jedné z největších bronzových soch na světě, pomník Jana Žižky, jehož autorem je Bohumil Kafka. Celková výška sochy je 9 metrů, délka 9,6 metrů a šířka 5 metrů. Jezdecká socha váží 16,5 tun.

Roku 1962 byl Národní památník na Žižkově prohlášen za národní kulturní památku.

Autor: Andrea Štyndlová