Baba a její záhadný původ
Zdání často klame. Ať už hovoříme o vzdálenosti odněkud někam či o kráse v protikladu s omšelostí. Dnes budeme hovořit o první z uvedených možností. Myslíte si, že je něco ve vaší bezprostřední blízkosti, a ejhle! Jdete, stoupáte a věříte, že už jste u cíle. Ovšem opak je pravdou.
Stalo se nám to nejednou, ale zcela nezapomenutelným bylo putování k jednomu z vrcholů Babských skal – zřícenině Baba ve výšce 259 m. n. m. v pražských Dejvicích. Zvolili jsme totiž méně schůdnou cestu, jež nevedla přes sídliště, nýbrž Šáreckým údolím. Na tom by ještě nebylo nic tak „nepřekousnutelného“, naopak, leč stoupák mnohdy velmi ostrého úhlu ubíral dech i nejmladšímu účastníkovi pochodu. Často jsme se tedy zastavovali, odfukovali a chvílemi i ztráceli naději v úspěšný výstup k cíli.
Zřícenina Baba
Po mnoha minutách snažení se před námi konečně otevřel volný prostor. Zřícenina Baba se ukázala v celé své kráse, bohužel ale poznamenána rukou sprejerů, jimž není často nic svaté. Když jsme si tedy odmysleli to, co ji pokrývá, museli jsme jen tiše žasnout nad jejím romantickým nádechem. Není divu, že se i v těchto místech každoročně odehraje několik svatebních obřadů. Shlédnete-li dolů, rozprostře se před vámi část našeho hlavního města, například Trója či Hradčany a samozřejmě všudypřítomný tok Vltavy.
Co se však skrývá za původem této památky? Dodnes se o jejím vzniku vedou debaty. Někteří hovoří o nedávném počinu, tedy módní záležitosti romantismu 19. století. Jiní se přiklánějí k možnosti, že je to zřícená budova viničního lisu ze 17. století. Důležitá však je pouze skutečnost, že výhled na Prahu odsud patří k těm nejkrásnějším. Nastupte tedy na stanici Hradčanská a MHD vás doveze až k zastávce U Matěje. Pak už se jen stačí rozhlédnout a vyjít nedlouhý kopeček do sídliště. Odtud se pak dostanete ke zřícenině velmi lehce. Netřeba dělat věci složitě, tak jak tomu bylo u nás, a obcházet kopec zprava. Vyhnete se náročnému výstupu a krásy okolní krajiny si vychutnáte zcela svěží.
Pohled na zříceninu
