Kde složil hlavu biskup Wolfgang?
Kdo navštívil Černou věž v Klatovech, musí se seznámit i s její napodobeninou – rozhlednou Bolfánek u Chudenic v nadmořské výšce 587 metrů. U nás tomu bylo nejinak, nemohli jsme si nechat ujít pohled na okolní krajinu právě odtud. A kromě toho nás zajímalo, jak věž přišla ke svému pojmenování.
Tak zkuste hádat. Bolfánek. Připomíná vám to něco? Snad nějakého skřítka. A nebo…. Ano, možná někdo z vás odhalil původ tohoto zajímavého názvu – Wolfgang. A nešlo o ledajakého muže. V dobách dávno minulých měl v místech dnešní pamětihodnosti přespat stejnojmenný řezenský biskup, když se vracel z Prahy ze svěcení našeho Dětmara. A lidé pak kapličce, která byla postavena na počest této události, dali domácké jméno Bolfánek. O mnoho let později se pak tímto mazlivým způsobem nazývala i věž sama. Ale to už mluvíme o době, kdy zde stála sama samotinká. Původně totiž šlo o celý kostel. Krásný velký kostel, jenž zde vyrostl ve dvacátých letech 18. století. Po zásahu Josefa II. byl ale zavřen a zakrátko pobořen. To se stalo roku 1810. Zbyla jen věž s kapličkou ve skále, o níž už byla řeč v úvodu.
Věž rozhledny Bolfánek, zdařilá napodobenina Černé věže v Klatovech
Rozhledna jako taková se začala usmívat do kraje po roce 1848. Tehdy byla zvýšena na 45 metrů. Poskytovala a poskytuje i nadále pohled na jih Šumavy, Doupovské hory, Brdy a Český les. Při dobrém počasí se návštěvníkům otevře i pohled na vrcholky Alp. Za to, že věž vypadá jako zmenšenina Černé věže, může tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.
Z vrcholu se Vám otevře úchvatný výhled do kraje
Vyběhněte tedy 138 schodů a přibližte se zase o kousek nebi. Cestou nahoru si můžete prohlédnout dvě výstavy, vždy po nějaké době obměňované. A shlédněte i na prostranství před věží, kdysi na půdu kostela, kde svého času sloužil mši Josef Dobrovský, jenž je s tímto krajem úzce spjat. Stojí za to prohlédnout si i blízké Chudenice a dozvědět se o našem obrozenci podstatně více.
