Na rozhlednu Koráb bez záchranných vest
Jak jsme již mnohokrát psali, teplé letní počasí nás nenechává nikdy v klidu. Touha poznávat všechno ostatní pokládá na lopatky. Dokonce i hlad je menší a ani pohled na klesající čárku obsahu benzínové nádrže není dostatečnou brzdou k dalšímu pátrání po dosud neodtajněných místech.
Cílem jednoho srpnového dne se tedy stala rozhledna Koráb na Domažlicku. Jde o padesátimetrovou stavbu v nadmořské výšce 773 metrů. Je nejen vysoká, ale i velmi zajímavě řešená. Kdysi, přesněji ve třicátých letech minulého století, zde čněla do výše pouze jedenadvacetimetrová vyhlídka, ale i to byl tehdy chvályhodný počin. Klub českých turistů města Kdyně zde zamýšlel podobnou záležitost již na počátku dvacátého století, ale nedostatek peněžních prostředků plány zhatil. O mnoho let později se jejich sen splnil a rozrostl se o restauraci s ubytovacími prostory pro dychtivé zájemce. Nejdříve šlo především o lyžaře, posléze i o letní návštěvníky.
Vyhlídková plošina na rozhledně Koráb
Od roku 1992 se Koráb zčásti oblékl do ocelového pláště a nabízí výraznější pohled na velkou část Šumavy, Čerchov a Alpy. Ty jsou sice k vidění málokdy, ale kdo se sem vydá nejednou v roce, určitě se mu poštěstí uzřít z nejvyššího evropského pohoří alespoň několik nepřehlédnutelných vrcholů. Nejen ocel změnila vzezření celé rozhledny. I tvar tubusu činí ze stavby neopakovatelnou rozhlednu široko daleko.
Pokud se sem vypravíte, musíte se zastavit pro klíč v přilehlé restauraci. Dostanete do ruky i mapku okolí a odejdete s přáním hezkého zážitku. Tak to má být. Místo odměřeného pohledu úsměv. Po zdolání 144 schodů se před vámi rozprostře město Kdyně a vpravo od ní se zablýskne bílá nakloněná věž domažlického náměstí.
Rozhledna Koráb - pohled zespodu
Na Korábu, ležícímu v Chudenické pahorkatině, neztroskotáte. Sice se vám nahoře může zatočit hlava, jako kdybyste se houpali na mořských vlnách, ale odejdete s poznáním, že kraj Jiráskových Psohlavců oplývá stejnými krásami jako většina ostatních zákoutí naší malebné zemičky.
