Kostel sv. Jiljí Milevsko

Románská stavba měla podobu jednolodního kostela s pravoúhle ukončeným závěrem na východní straně, o celkových rozměrech 9 x 19,7 m. Do dnešní doby se zachovala věžovitá stavba s emporou v 1. patře stavby, do které se vcházelo schodištěm, umístěným v tloušťce zdiva. Právě v empoře neboli tribuně velmož Jiří z Milevska mohl sledovat bohoslužby. Je doloženo, že vlastnické kostely obvykle stávaly poblíž sídel velmožů, a proto i v tomto případě lze předpokládat, že se v blízkosti kostela sv. Jiljí nacházelo sídlo Jiřího z Milevska.

Kostel sv. Jiljí sloužil coby farní a klášterní chrám Panny Marie, který se nalézá v jeho blízkosti, využívali především řeholníci.

Výraznou gotickou přestavbou kostel prošel někdy v době kolem roku 1400, přičemž zbourána byla dosti podstatná část románského kostela. Velmi cenná je síťová klenba milevského typu, nacházející se v presbytáři, do které byly v pozdějších letech domalovány renesanční erby s nápisy, a podle které byla vystavěna klenba v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. Hlavní loď kostela má plochý strop, ve kterém se dochovaly původní trámy přibližně z let 1445/1446.

Poté, co se roku 1785 funkce farního kostela přenesla do chrámu Panny Marie, začal kostel postupně chátrat a obnovy se mu dostalo až v roce 1883 z iniciativy strahovského opata Zikmunda Antonína Starého.

Nejstarším prvkem kostela sv. Jiljí je tzv. zvonice při západní straně kostela, která má podobu kamenné věže obdélníkového půdorysu. V její vrchní části se nachází románská okénka se sloupky ve dvou řadách.

Během 80. let 20. století probíhaly v kostele úpravy, díky kterým je dnes toto místo využíváno coby smuteční síň. Kostel sv. Jiljí v Milevsku je zapsán na Seznam kulturních památek v okrese Písek.

Autor: Andrea Štyndlová