ToulejSe.cz
O
Hledat
CS
Jazyk

Menu

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově

Byť by si to možná mnozí nikdy nemysleli, je právě kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově jednou z nejvýznamnějších gotických staveb v jižních Čechách.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově

Užitečné informace pro návštěvníky

Adresa: Dr. Mareše 100, Bavorov
GPS: 49.12220420, 14.07665140
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově map

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bavorově - zajímavosti

V polovině 14. století stál v Bavorově filiální kostel při kostelu v Blanici a se stavbou zdejšího farního kostela se započalo někdy po roce 1360 a k dokončení došlo patrně do roku 1384. Iniciátory stavby byli Petr, Jošt, Jan a Oldřich z Rožmberka.

Druhá věž zdejšího kostela se začala stavět později, roku 1604, a to stavitelem Petrem Vlachem z Vodňan. Jedná se o věž umístěnou na jihozápadním rohu kostela. Stavbu  vícekrát poničil požár, přičemž jednou to bylo roku 1649, později v roce 1867. Po prvním z požárů Petr Spineta přestavěl chrám a koncipoval ho jako trojlodí. Během druhého požáru byla zničena velká kostelní věž a zvony Pavel, Marek a Marie. Přestavby věže se později ujal písecký stavitel Špirhanzl a první prosincový den roku 1869 se konalo posvěcení a zavěšení nových zvonů, pojmenovaných Jan Nepomuk, Ida, Marie a Adolf.

Během let 1905-1908 došlo k regotizaci kostela Josefem Mockerem a vnitřní úpravě M. Boháčem roku 1938.

Původní záměr počítal se stavbou jednolodního kostela s půdorysem ve tvaru pravidelného kříže, ale později, když byl dostavěn presbytář a příčná loď, změnila se koncepce na dvoulodní s obkročnou klenbou a dvěma pilíři. Podobu trojlodního kostela s pětibokým presbyteriem si stavba získala až v 17. století.

Při severní straně kostela se nachází sakristie, z níž vede chodba do přilehlé fary a u severního ramene příčné lodi je umístěna kaple Anděla strážce obdélného půdorysu s věží. Při severní straně je také umístěna kostnice a u jihozápadního rohu pak renesanční věž o třech patrech.

O řezbářskou výzdobu interiéru se postaral Jan Václav Hammer z Čimelic v době kolem roku 1770.

 

Autor: Andrea Štyndlová