Kostel sv. Jakuba Kutná Hora
Je nesporné, že silueta kostela sv. Jakuba, která zdobí město už od 14. století, je s Kutnou Horou už natolik spjatá, že si panorama města bez ní lze představit jen velmi těžko. Jedná se o městský kostel, na jehož stavbě se podílela také parléřovská huť, a který je svým vzhledem naprosto nezaměnitelný. Charakterizují ho totiž dvě věže v čele západního průčelí. Jedna se pne do výšky 84 m a ke stavbě té druhé nikdy nedošlo. Kostel sv. Jakuba byl společně s dalšími výraznými památkami Kutné hory zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Užitečné informace pro návštěvníky
Kostel sv. Jakuba Kutná Hora - zajímavosti
Se stavbou nejstaršího z kutnohorských kostelů bylo započato kolem roku 1330 německými patriciji a dokončení jádra kostela se datuje do roku 1380. Stavba pokračovala až do roku 1420, ale krátce nato kostel podpálili husité a teprve ke konci 15. století byla hotová kruchta u mincířské kaple. Z původního záměru vystavit v západním průčelí dvě věže se upustilo kvůli nevyhovujícímu podloží terénu.
Jádro kostela je tvořeno trojlodím, dvěma bočními kaplemi a polygonálně uzavřeným presbytářem se sakristií. Dominantu kostela tvoří již zmíněná věž o pěti patrech. Vysoká gotická okna jsou hrotitě zakončena a opatřena trojlistými kružbami a interiér je zaklenut křížovou klenbou.
Nejstaršími prvky v interiéru jsou především zbytky fresek z 15. století a dva zazděné sanktuáře. Z pozdní gotiky se dochovaly také lavice v chóru. Za zmínku samozřejmě stojí také obraz znázorňující Stětí sv. Jakuba, jehož autorem je František Xaver Palko nebo barokní oltář s pietou od Karla Škréty. Významná je také křtitelnice z počátku 16. století a obraz zachycující Poslední večeři, který vznikl roku 1515.
Autor: Andrea Štyndlová