Břeclav (zámek)

Historie zámku

Během 1. poloviny 13. století prodělal břeclavský hrad první velkou přestavbu, během které se dřevěný hrad proměnil v kamenný. Od roku 1384 byli majitelé zdejšího panství Lichtenštejnové, za jejichž vlády byl v roce 1414 sepsán urbář panství, ve kterém byl kromě hradu zmíněn také mlýn a pivovar.

Roku 1534 zdejší panství přechází do rukou Žerotínů, kterým se díky skupování okolních statků podařilo vytvořit velké panství a zároveň započali přestavbu gotického hradu na renesanční zámek, který měl arkádové sloupoví a sály, a který obklopoval přírodní park. Zámek byl kromě toho také důležitou pevností vzhledem ke své poloze na ostrově, který obklopovala ramena hraniční řeky Dyje.

V roce 1600 bylo Ladislavem Velenem ze Žerotína přistavěno jižní křídlo. Poté, co byla poražena stavovská vojska, bylo panství Ladislavu Velenovi ze Žerotína zkonfiskováno, protože sám stavovským vojskům velel, a od roku 1638 panství opět patří Lichtenštejnům.

Od druhé poloviny 18. století břeclavský zámek už nebyl využíván coby sídlo feudálů, byli sem umístěni úředníci, sídlilo zde četnictvo a okresní soud. V první polovině 19. století prodělal zámek v Břeclavi ještě poslední velké stavební úpravy.

Velké škody pak zámek utrpěl během druhé světové války při bombardování. V roce 1945 se majitelem zámku stal Československý stát a sídlila v něm úřadovna SNB a základní odborná škola.

Roku 1970 proběhly stavební úpravy gotické věže z první poloviny 13. století, která začala sloužit jako restaurace (dnes je zde vinárna Rotunda). V 70. letech byl zámek využíván jako sídlo České státní pojišťovny, Dům politické výchovy OV KSČ a řady dalších společenských organizací.

Dnes břeclavský zámek vlastní město Břeclav a je nezařízený. Návštěvníkům se otevírá pouze během dní otevřených dveří.

Autor: Andrea Štyndlová